Bílá díra (White Hole)

Kryton opraví rozbitý mluvící toustovač, který Lister před časem v záchvatu vzteku roztřískal na kusy. Listera to silně rozladí, ale Kryton vysvětluje, že potřeboval otestovat, zda by mohl tímto způsobem vrátit Hollyino původní IQ na 6000.

“Fakt se domníváš, že to vyjde? Opravdu si myslíš, že se z toho trdla může stát zase génius?” diví se Rimmer, zatímco Kryton dodělává poslední úpravy. Kryton je přesvědčen, že nic horšího, než je teď už z Holly udělat nemůžou a všichni si plánují svou budoucnost, až bude Holly zase chytrá a dostane je zpátky na Zem.

Nedočkavá Holly se připravuje na velký okamžik. “Nezbývá, než doufat, že tě nepřetíží,” říká jí toustovač. “Co se stane, když mě přetíží?” “Vybouchneš.” Holly se nad tím zamyslí: “To by šlo.”

Kabely projede elektrický výboj a Holly zmizí z obrazovky. Její obraz se vrátí, chvíli se vlní jakoby pod tlakem a na displayi se ustálí údaj: Nové IQ: 12 368. Holografická hlava Holly se objeví nad stolem ve vědecké laboratoři se zbrusu novým krátkým účesem: “Třikrát sláva. Jsem zase génius. A všechno znám! Metafyziku, filozofii, smysl existence – všechno!” Obrátí se k toustovači: “Polož mi jakoukoliv otázku a já ji zodpovím!” Toustovače zajímá ovšem spíš to, jestli by si nedala nějaké pečivo, až z něj konečně vypadne normální otázka: “Proč máš IQ 12 000, když se mělo vrátit na původních 6 000?

“Dobrá otázka! Došlo k chybě ve výpočtu. Moje IQ je vyšší, ale životnost se zkrátila geometrickou řadou.” “Takže jaká je tvoje životní prognóza?” zajímá se toustovač. Na obrazovce naskočí údaj:

ŽIVOTNÍ PROGNÓZA: 345.

“Třistačtyřicetpět let? No to je lepší než pár facek přes plotýnku.” “Je tam desetinná čárka!” zjistí Holly. “Zbývá ti jen 3,45 let života?” Holly zpanikaří: “To nejsou roky, ale minuty: 3,41!!”

“Mám otázku: Co s tím u všech toustů uděláš?” “Abych si nevyplýtvala čas, který mi zbývá, tak se radši vypnu,” odpoví Holly a zmizí. “Počkej!” volá za ní toustovač. “Než odejdeš, mám velmi závažnou otázku. Ostatní by to měli vědět.” Holly se rychle vrací: “Co, co?!” “Dala by sis toast se sýrem a šunkou?”

Zatím se Lister a spol. radují, že se jim pokus podařil, když se na celé lodi vypnou veškeré elektrické systémy. S menšími potížemi se dostanou do laboratoře a zapnou Holly. Rimmer vůbec nechápe, co se mu to snaží říct. “Jsi korunovanej ťulpas, viď, Rimmere,” posmívá se mu Holly. “Proč nejsi schopen pochopit tuhle zcela jednoduchou premisu?” “Jakou premisu?” “Premisu, že moje životnost končí za méně než dvě minuty. Chápeš, ty kosmopako? Ještě nějaké otázky? Nespěchej, jedna minuta třicet, odpočet. Žádný spěch.”

“Vypni jí, rychle!” vykřikne Lister po chvíli zmatku na Krytona a ten to urychleně provede. “Výborně, tak jak na tom jsme?” ptá se Kocour. “Právě letíme bezcílně vesmírem bez jakékoliv navigace a se snižující se zásobou napájení. Cváláme na neosedlaném koni po zadělané dráze,” soudí Kryton. Je tu možnost pro úsporu energie obětovat Rimmera, ale ten to rozhodně odmítá. Zbývá jim jen snažit se přežít bez proudu a čekat, co se stane.

Život bez elektřiny není vůbec snadný, navíc se zásoby musejí vozit z nákladové paluby a to trvá pět dní. Když se Kryton s Rimmerem vracejí s naloženým vozíkem, dostanou se do vlivu podivného vesmírného jevu. Kryton vysvětluje, že narazili na bílou díru, která na rozdíl od černé chrlí čas zpátky do vesmíru. Čas se několikrát a nahodile opakuje. Jediný, kdo by jim mohl poradit, co s tím, je Holly, ovšem museli by to stihnout dřív, než vyprší její čas. (Holly zřejmě pod vlivem bílé díry není)

Holly jim vydá počítačovou kartu, na které je znázorněna bílá díra a planety rozestavené kolem ní. Na monitoru vystřelí Kosmik na jednu planetu, která zapadne do bílé díry a tím jí zablokuje. “Rád bych věděl, jestli chce dělat to, co si myslím,” uvažuje Lister. “A co chce podle tebe dělat?” ptá se Kocour. “Hrát kulečník s planetama.” Lister chce ale udělat svůj vlastní šťouch, protože ten Hollyin nemůže nikdy vyjít. Samozřejmě, že Rimmer je proti, ale je překvapivě přehlasován.

Lister se připravuje na záchranu jejich životů tím, že do sebe lije jednu plechovku piva za druhou. Konečně se postaví k zaměřovači a v hlavě mu probíhá vzpomínka na hru v jeho oblíbené liverpoolské putyce. Rozmáchne se, vypálí a udělá překvapivý a složitý šťouch, při kterém zlikviduje všechny viditelné vesmírné objekty a na závěr zacpe poslední planetou bílou díru. Slavnostní tuš.

Na obrazovce se objeví stará známá Holly s mikádem: “Co se to děje? Kde jsme? Proč jste mi nevrátili mou genialitu?” “Ovšem!” dovtípí se Kryton. “Zablokováním bílé díry pominul její vliv. Čas, který vychrlila do vesmíru, už neexistuje. V podstatě se nacházíme ve slepé linii času. Oživení toustovače, to jak jsme z Holly udělali génia – nic z toho se nestalo.” “A co my?” ptá se Rimmer. “Jen tak zmizíme ze světa, přestanem existovat?”

“Přestanem existovat tady, protože tohle všechno se nestalo,” říká Kryton a stěny kolem něj mizí. “Budeme žít zase na Červeném trpaslíku předtím, než to začalo. Samozřejmě bez vzpomínek na události, které se ovšem nikdy nestaly. A protože se nikdy nestaly, nebudeme si je pamatovat.” Přistupuje k Rimmerovi: “A proto bych pane Rimmere rád využil této možnosti, abych Vám řekl, že jste ten nejtupější a nejpodlejší uměle stvořený zmetek, jakého jsem měl kdy tu smůlu potkat! Chachacha!”

Všechno zmizí a zůstane jen hluboký vesmír.

předchozí díl | scénář | následující díl
zpátky na seznam

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *