Konec (The End)

Uvnitř kosmické lodi s názvem Červený trpaslík právě jednou chodbou procházejí dva technici. Rimmer, druhý technik, nese zápisník a Lister, třetí technik a jeho podřízený, tlačí vozík s náhradními díly. Je zřejmé, že mezi sebou nemají nejlepší vztahy. Rimmer je ambiciózní pedantský pitomec, který Listera neustále sekýruje, a Lister je flákač. Brzy se dostanou do hádky až Rimmer konečně, jako obvykle, dá Listera do hlášení kvůli pitomosti. Přichází k nim důstojník Todhunter a Rimmer si stěžuje na Listera.

„Posádku tvoří 169 lidí. Ty, Rimmere, velíš jedinému člověku. Proč se nemůžete dohodnout?“, ptá se Todhunter.

„Já se fakt snažim. Nejsem od přírody neposlušnej člověk. Rád bych s nim vycházel, jenže to neni snadný, protože on je takovej magor!“ Rimmer se naježí, ale Todhunter se dobrosrdečně usměje: „Ale, Rimmere.  Ty jsi fakt magor!“

O něco později: V řídící místnosti se koná slavnostní pohřeb, na kterém se kapitán Hollister loučí s Georgem McIntyrem, který spáchal sebevraždu.

V kajutě, kterou sdílí Lister s Rimmerem, se Lister povaluje na posteli a sleduje pohřeb na obrazovce, zatímco Rimmer si popisuje veškeré části svého těla taháky z astronavigace. Následující den se konají zkoušky, ze kterých Rimmer už několikrát propadl. Nyní opět vidí příležitost stát se důstojníkem. Lister má o životě zcela jiné představy, chce mít farmu na Fidži a pěstovat dobytek.

Po pohřbu se v jídelně koná další oslava, zesnulý George McIntyre se vrací mezi posádku jako hologram.

Po oslavě Rimmer kontroluje v kajutě své popisky na těle. Zabzučí interkom a ozve se lodní počítač Holly: „Bim, bam! Účastníci důstojnických zkoušek, nechť se dostaví do místnosti 14 v jednadvacátém podlaží. “ „Držim ti palce, Rimmere“, říká Lister Rimmerovi.

Rimmer je evidentně nervózní: „Netřeba, Listere. Odcházím v klidu a s hlavou vztyčenou.“ Když Lister osiří v kajutě, nakrmí svou ukrytou těhotnou kočku, které básní o Fidži. Rimmer je u zkoušek a ovládne ho panika, žádný z taháků nemůže přečíst. Obtiskne svoji ruku na papír, zasalutuje a pak se složí. Lister je mezitím předvolán ke kapitánovi a ten na něm požaduje vydání kočky, která neprošla karanténou. Protože Lister kočku nevydá, je odsouzen na zbytek cesty do stáze a přijde o zbytek platu.

Lister je uzavřen do komory s průhledem, mává a najednou se přestane hýbat. Čas plyne…

Lister se najednou začne hýbat. Dveře se otevřou.

„Dobré ráno, Dave. Teď je pro tebe bezpečné vyjít ze stáze.“ Říká mu Holly. Lister prochází lodí, všude je prázdno, až v jídelně najde několik hromádek bílého prášku.

„Kde jsou všichni, Holle?“ diví se.

„Jsou mrtví, Dave.“ Lister těžko chápe, co mu Holly vlastně říká, ale nakonec se dozví, že nukleární nehoda zabila celou posádku – a to už před třemi miliony let!
„Takže všichni jsou mrtví? Jsem tady úplně sám?!“, dochází to Listerovi.
„No, prakticky řečeno, ano.“

V tom do místnosti vstoupí Rimmer jako hologram. Lister je značně překvapen, ale tím to nekončí. Z jeho těhotné kočky, která byla při nehodě bezpečně uzavřená ve skladišti, se mezitím vyvinul Kocour, jakýsi kočkočlověk, značně marnivý a ješitný. A Lister je podle všeho něco jako jeho Bůh.

Lister ztratil tři miliony let, ale má pořád svůj sen dostat se na Fidži, i když je od země tak daleko.
„Tam poletíme. Holly, změň kurz na Fidži! Dej si pozor, Země, – sliz se vrací domů!!!“
Všechno začíná…

předchozí díl | scénář | následující díl
zpátky na seznam

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *