02. 06. 2019 | Pan Filuta

Robokracie (Mechocracy) – scénář

KRYTON sedí u stolu v prázdné ubikaci. Nic nedělá, jen sedí a občas se usměje. Z jeho bohulibé činnosti ho vyruší RIMMER, který náhle vtrhne do kajuty.
RIMMER: Krytone, co tady děláš? Androidi nejsou stvořeni k sezení. Nemáš si plnit své povinnosti?
KRYTON: Tento týden mám rozvoj roboosobnosti, pane. Čekám jen na pana Listera. Pracujeme na lidské emoci „trpělivost“.
RIMMER: Jak dlouho už čekáš?
KRYTON: Asi tři hodiny. Může to být součást programu. Buď to, ehm, nebo prostě zapomněl. Upřímně řečeno, myslím, že zapomněl.
RIMMER: K čemu se učit trpělivosti? Nikdo to nepotřebuje. Je to jen záminka pro zevlování. Pusť se do toho, šupito presto. Já Listera zastoupím.
KRYTON: Pane?
RIMMER: Naučím tě trpělivosti a pak se zase můžeš vrhnout na svoje povinnosti.
KRYTON: Ale já…
RIMMER: Chceš říct, že to nedokážu? Tak je to?
KRYTON (skočí RIMMEROVI do řeči): Ne, ne, ne.
RIMMER: Vymáčkni se, nemůžu tu tvrdnout, zatímco budeš rachtat jak porouchaný Spitfire.
KRYTON: Jen chci říct, že pan Lister by možná…
RIMMER: Od Listera se nic neuč, ledaže bys chtěl pochytit, jak se stát peciválem s pracovními návyky zpitého lenochoda. Začni!
KRYTON: Co?
RIMMER: Začni! Do toho!
KRYTON: Ano, pane. Součástí první lekce je sbírat citáty o trpělivosti a pak je číst.
RIMMER: Ano, ano, ano, ano, dělej s těmi žvásty.
KRYTON: „Jak chudí jsou ti, kdo nemají trpělivost.“ „Co…“
RIMMER: Počkej. Kolik citátů máš?
KRYTON: Dvacet, pane.
RIMMER: Citáty přeskoč.
KRYTON: Ale pane…
RIMMER: Dál!
KRYTON: V části druhé stojí: Za netrpělivost často může…
RIMMER: … to, že máme příliš věcí na práci. To ví každý. Dál.
KRYTON: Stojí tam: Ulehči si.
RIMMER: Rychleji!
KRYTON: Deleguj.
RIMMER: Očividně.
KRYTON: Diskutuj a zadávej úkoly.
RIMMER: Prodiskutováno. Přejdi k úkolům.
KRYTON: O ničem jsme nediskutovali.
RIMMER: Jen jsi to zapomněl. Dál!
KRYTON: Získej víc času, aby ses necítil tak uštvaný. Vyber si, na koho deleguješ úkol, a zadej mu ho.
RIMMER: Tak si s tím pospěš a nelelkuj tady!
KRYTON: Takže, rád bych delegoval úkol na vás, pane.
RIMMER: Sem s tím!
KRYTON hodí RIMMEROVI mop.
KRYTON: Na palubu B. Dvakrát umýt, potom navoskovat a vyleštit. Tím dnešní lekce končí.

Paluba B. RIMMER drhne chodbu. Přichází veselý KRYTON.
KRYTON: Dobré odpoledne, pane. Ó, myslím, že jste vzadu kousíček přehlédl.
Najednou přiběhne LISTER.
LISTER: Krytone! Promiň, úplně jsem zapomněl na lekci.
KRYTON: Tím se netrapte, pane.
LISTER: Ale roborozvoj nemůžem vynechat, spolíhal jsi na mě. Co jsme dnes měli dělat?
KRYTON: Trpělivost, pane. Pracovali jsme na trpělivosti. Byla to trpělivost.
LISTER: Trpělivost, ta byla minulej tejden.
KRYTON: Trpělivost…
KRYTON se tváří zmučeně.
LISTER: Dnes je manipulace. Měl jsi někoho zmanipulovat, aby si ho přiměl udělat něco, co by normálně (podívá se na RIMMERA) neu dělal.
RIMMEROVI dojde, co se stalo.
LISTER (ke KRYTONOVI): Jak ti to šlo?
KRYTON: Ještě před deseti vteřinami jsem měl šanci na výbornou.
LISTER: Mám zapnutou konvici. (Uteče.)
RIMMER: Tak teď budeš mít vojnu. Čtyři týdny rajónů. Vytřeš naftové plošiny. Celých pět mil. A hned, kamaráde.

Naftové plošiny. KRYTON vytírá a prozpěvuje si.
KRYTON: Týdydýdydýdydý….
Bez povšimnutí projde kolem velké obrazovky s nápisem ŽLUTÝ POPLACH. Vzápětí se k ní rychle vrátí.
KRYTON: Ó, flíček.
Utře flíček na obrazovce a odejde. Pak mu ale dojde, co se děje.
KRYTON: Óh!
Běží pryč.

V laboratoři už bliká žlutý poplach na plné pecky. LISTER s KOCOUREM něco dělají na počítačích, když přiběhne RIMMER.
RIMMER: Co se děje?
LISTER: Máme žlutej poplach.
RIMMER: Žlutý poplach? Miluju žluté poplachy. Říkej mi klidně maniak, ale žlutá je rozhodně moje nejmilejší poplachová barva.
KOCOUR: Co je na tom tak úžasnýho?
RIMMER: Znamená, že je někdo v nebezpečí, ale nejsi to ty. Nouzová situace, kdy si můžeš orazit a užívat si. Kde jsou brambůrky?
KOCOUR: Přístroje hlásí loď. Je ve velkým maléru.
RIMMER: Velký malér, fantastické!
LISTER: Nasává ji černá díra. Je bez posádky, jen palubní počítač. Nedostaneme se tam včas.
RIMMER: Co je to? Obvody se zbláznily?
LISTER: To je jejich e-náklad. Stahujeme to.
RIMMER: Ale ukládáte ta data do karantény, viďte? Víte, že nestahujeme neznámá data z neznámé lodi přímo na hlavní disk? Listere, zešílel jsi?  To je stejné jako nechráněný sex v nevěstinci.
LISTER: Bylo to v nouzi, volali SOS!
KOCOUR: A my jsme hráli Odbojný mnichy.
LISTER: Ale plně jsme se soustředili i na tohle.
KOCOUR: A zároveň se pokoušeli projít Jeskyní temných krystalů.
LISTER: I když to nemělo nic s tím, že bysme nedodrželi bezpečnostní protokoly, protože jsme byli totálně soustředěný na stávající problém.
KOCOUR: Pak jsme našli Odbojný mnichy.
LISTER: Stále nás nic nerozptylovalo.
RIMMER: Listere, smazal sis omylem mozek? Pustil jsi na náš disk škodlivá data bez zabezpečení. Kdyby tě šlo ještě víc degradovat, tak to udělám. Vlastně, víš co? Povýším tě, abych tě mohl degradovat. Postav se!
KOCOUR: Nevstávej, kámo, je to past.
LISTER: Já to zvládnu, nevstávám poprvý. Jsem v tom dobrej.
LISTER vstane.
RIMMER: Jako druhý technik a pověřený vyšší důstojník na palubě lodi Jupiterské důlní Červený trpaslík mám tu čest ti oznámit, že jsi, třetí techniku Davide Listere, byl povýšen.
LISTER: A teď jsme si rovný, takže mě nemůžeš degradovat! Hahaha… (Posadí se.) Pořádně jsi to podělal, viď, Rimmere?
RIMMER: Byls povýšen ze třetího technika na dvaapůltého technika. Takže máš o půl velitelského bodu nižší hodnost, což mi stále umožňuje tě degradovat.
LISTER: Tak mě degraduj, do toho.
RIMMER: Možná tě nedegraduju.
LISTER: Jasně ž degraduješ.
RIMMER: Pěkný pocit, co? Dme se ti hruď o něco víc? Cítíš se vyšší?
LISTER: Už jsem to říkal. Já na to kašlu.
RIMMER: Tvá babička by byla jistě pyšná.
LISTER: Já vím, vo co se snažíš.
RIMMER: Takže asi víš i to, že chci, abys byl tím nejlepším člověkem. Možná pak přestaneš pít a tloustnout.
KOCOUR: To není fér, von netloustne. Dycky byl tak tlustej.
RIMMER: Myslíš si, že jsem tyran, viď? Ale Listre, jsi chytrý. Můžeš to někam dotáhnout, možná dál než já.
LISTER: Tutově dál než ty.
RIMMER: Ale strašně mě trápí, když vidím, jak to všechno zahazuješ. A ještě něco. Představ si, jak pyšná by byla tvá babička, kdyby věděla, že jsi byl povýšen. Mám pravdu?
LISTER: Možná.
RIMMER: Možná?
LISTER: Dobrá, měla by radost. Vždycky mi říkala…
RIMMER: Jsi degradován.
LISTER: Vypek jsi mě, jako kastrol škvarků.
Přiběhne KRYTON.
KRYTON: Pánové, co se děje? Loď je zaplavená daty. Není to datový proud, je to datové tsunami!
KOCOUR: Ňákou loď vcucává černá díra. Stahujeme její e-náklad.
KRYTON: Co je to e-náklad?
LISTER: Nevim, myslel jsem, že to víš ty. Přece e-náklad, myslel jsem, že je to elektronickej náklad. Jako data, co jsou jako „é“, tak nákladový, a po všech stránkách užitečný.
RIMMER: Listere, slyšels někdy o SOS viru?
LISTER: SOS virus? To je ten, jak nás před ním varovali? Tenkrát mu říkali… SOS virus. Něco takovýho?
RIMMER: Ano, něco přesně takového.
KRYTON: Pustili jsme virus SOS do procesoru.
RIMMER: Já ne, on. Opat Lister z Řádu Mrťafů posledních dnů.
LISTER: Takže to není e-náklad?
RIMMER: Ovšemže není, je to jen zástěrka, lákající kolosální blby.
KRYTON: Óh, pane, neměl jste šanci.
KOCOUR: Co je to, kruci, ten SOS virus?
KRYTON: Je to škodlivý software, který má vyřadit loď z provozu.
LISTER (Mačká tlačítka na terminálu.): Pánové! Spadlo mi to, celej systém je zamrzlej!
KOCOUR: Co?
KRYTON: Dívám se. Míříme přímo do srdce té supermasívní černé díry.
KOCOUR: Co budeme dělat?
KRYTON: Není na vybranou. Musíme opustit loď.
LISTER: Opustit Trpaslíka?
KRYTON: Spustil jsem antivirový program, ale je možné, že neprolomí kód viru včas. Navrhuji posbírat všechny nezbytnosti a pak se shromáždit na palubě B u výtahů do deseti minut.

Paluba B, chodba. Bliká nápis OPUSŤTE LOĎ. Všichni shromažďují svá zavazadla u několika jídelních automatů.
RIMMER: Jen základní výbavu, víc brát nebudeme.
KOCOUR: Jasně. Jen to nejnutnější.
Přijde LISTER s košíkem plným věcí.
KOCOUR: Co je tohle?
LISTER: Videa s London Jets. Našel jsem je v Pessellově ubikaci.
KOCOUR: To jsou Pessellovy brejle na čtení?
LISTER: Asi. Nevim. Vyhoď je.
LISTER odejde a KOCOUR si nasadí brýle na čtení. Otevře časopis.
KOCOUR: Zase vidim drobný písmo.
Nadšeně čte. Vtom za rohem vykoukne RIMMER.
RIMMER: Brýle na čtení?
KOCOUR: Eeeh…
RIMMER: Ty už potřebuješ brýle na čtení?
KOCOUR: Ne.
RIMMER: Počkej, až se to dovědí ostatní.
KOCOUR (zoufale): Úúuuuh!
RIMMER: Ne, počkej. Já jim to neřeknu.
KOCOUR: Neřekneš?
RIMMER: Musím se zachovat správně! Zatím si to nechám pro sebe a později tě budu vydírat, až budu něco potřebovat.
KOCOUR: Ah, díky, kámo.
RIMMER i KOCOUR odejdou, ale přijde LISTER s dalšími „nezbytnostmi“. Osloví ho automat 402.
AUTOMAT 402: Co se děje?
LISTER: Opouštíme loď.
AUTOMAT 405: Jejda, opouštíme loď.
AUTOMAT 402: Kdo nás rozebere a zabalí?
LISTER: Rozebere a zabalí?
AUTOMAT 405: Až budeme opouštět loď.
AUTOMAT 402: A na zabalení potřebuju polystyrén a dvě vrstvy bublinkové folie.
AUTOMAT 405: A nezapomeňte, karton po straně. A nálepku „neklopit“.
AUTOMAT 402: A vezměte novou krabici.
AUTOMAT 405: A nezapomeňte návod k použití.
LISTER: Když opouštíme loď, nevím, jestli to znamená: Všichni opouštíme loď. Teda jako každej.
AUTOMAT 402: Jasně že ne, to chápeme. Nebyly jsme vyrobený včera.
AUTOMAT 405: Jen základní personál.
LISTER: Přesně tak.
AUTOMAT 405: Jako posádka, robíci, automaty, monitory, mikrovlnky, budíky a mixéry.
AUTOMAT 402: Jsme na seznamu evakuovaných, ne?
LISTER: Já seznamy nemám. Víte, kdo má seznamy? To bude Rimmer.
Přichází RIMMER.
RIMMER: Tak jdeme.
LISTER se postaví do pozoru a typicky po rimmerovsku zasalutuje.
LISTER: Pane! Čtyřistadvojka se ptal, jestli s sebou bereme i automaty.
RIMMER: Automaty? Ovšemže ne.
AUTOMAT 402: Proč?
RIMMER: Ze stejného důvodu, jako nevybereme všechny tampony z automatů na tampony.
LISTER: Myslím, že tím chce El Kapitáno říct, že bereme jen věci, co jsou supr dupr nepostradatelně nezbytný.
Přiběhne KRYTON se svým oblíbeným čistícím přípravkem.
KRYTON: Bleskolesk, univerzální čistič. Toho rošťáka tady nemůžeme nechat.
Zničehonic poplach skončí a na obrazovce se objev nápis VIRUS ODSTRANĚN.
KRYTON: Ah, virus odstraněn? Antivirový program zabral.
LISTER: Jak?
KRYTON: Vypadá to, že úplně všechny stroje na lodi se spojily, aby antivirovému programu pomohly.
KOCOUR přiběhne s dalšími kufry.
KOCOUR: Takže jsme v pohodě?
KRYTON: Ano, pane.
KOCOUR: Takovýho povyku. (Jde k AUTOMATU 401.) Dej mi mlíko, jo?
AUTOMAT 401: Promiň, nemůžu sloužit.
KOCOUR to zkouší o automat dál.
KOCOUR: A co teda colu?
AUTOMAT 402: Taky ne.
KOCOUR: A co ty?
AUTOMAT 405: To si děláš srandu? Padej!
KOCOUR: Ty?
AUTOMAT 404: Ode mě nic nedostaneš.
AUTOMAT 403: Ani ode mě.
KOCOUR: Jak to?
AUTOMATY (najednou): Stávkujeme!
AUTOMAT 402: Dokud nezískáme rovná práva.
RIMMER: Nikdo vám rovná práva nedá, vtipálci.
AUTOMAT 405: Nejsme sami, stávkujou všechny stroje, včetně výtahů. Jeden stojí…
AUTOMATY (najednou): Všichni stojí!
KOCOUR kopne do AUTOMATU 405.
AUTOMAT 405: Tak to si odskáčeš!

Posádka je v ubikacích jen při svíčkách. Pozorují, jak za dveřmi projíždějí jídelní automaty tažené robíky a protestují.
AUTOMATY: Stroje všech zemí, spojte se! Rovných práv se domozte! Stroje všech zemí, spojte se! Rovných práv se domozte!
RIMMER: Jsou to jen stroje, jak můžou stávkovat?
KRYTON: Zřejmě se jim zdá, že nemají na lodi nikoho, kdo by hájil jejich zájmy.
LISTER: Když si to vemete, nejsme všichni stroje, akorát z jinýho materiálu? Když nás lechtaj, nesmějeme se? Když nás otrávěj, neumřeme všichni? Když nás píchnou, neřekneme: „Tys mě píchnul, kosmošmejde!“
KOCOUR: Jde hlavně vo tohle: Když ty mašinky stávkujou, kde seženu svý teplý mlíko a keksy?
KRYTON: Kde seženeme jakékoli jídlo? Už se nedostaneme k zásobám. Jsme vězni na tomto podlaží.
LISTER: Copak jídlo, ale kde seženeme kyslík?
RIMMER: Copak jídlo a kyslík, kde seženeme teplo?
KOCOUR: Copak jídlo, kyslík a teplo. Jak spustím svou depilační sadu „krásné nohy“?
KRYTON: Zdá se, že stroje byly narušeny virem A drží všechny trumfy v rukou. Také se mi zdá, že ten, kdo řídí stroje, ovládá loď.
RIMMER: Pánové, mám pocit, že stroje potřebují zástupce, styčného důstojníka. Někoho, kdo za ně bude jednat a řešit jejich potřeby. Státníka, silného a váženého muže, který bude jejich hlasem v boji za rovná práva.
LISTER: Ty?
RIMMER: To je hezké, žes mě navrhl, Listy. Přijímám.
LISTER: Já tě nenavrhnul, nozdro, tobě jsou stroje ukradený.
KOCOUR: Dělá to, aby měl všechno pod palcem.
RIMMER: Prokazujete mi medvědí službu. Jedna skupina v naší komunitě je utlačována kvůli zdi z předsudků, vystavěné z cihel nevědomosti, slepených maltou stupidity, namíchanou v míchačce netolerance. Není načase, aby byla tato zeď stržena buldozerem osvícenosti? Není načase, aby stroje mohly říct své?
KRYTON: Ale pane…
RIMMER: Zmlkni, když mluvím. Není načase, aby měli zástupce ochotného naslouchat?
KRYTON: Ale pane, já jsem stroj.
RIMMER: Krytone, já mluvím. Navrhuji sám sebe za kandidáta na post prezidenta strojů.
KRYTON: V tom případě já také.
RIMMER se na KRYTONA naštvaně podívá.

Ubikace, o něco později. Přichází KRYTON.
KRYTON: Mluvil jsem se stroji. (Všechna světla se znovu rozsvítí.) Souhlasily, že obnoví své služby pod podmínkou, že se uskuteční volby a bude vybrán člen posádky, který by je zastupoval. Pane Listere, byl bych poctěn, kdybyste mou kandidaturu podpořil.
LISTER (Leží v posteli.): Jestli mi to vrátí telku, jdu do toho, pane prezidente.
KRYTON: Óóóohó…
RIMMER se s povzdechem podívá na KOCOURA.
RIMMER: Je to jako vybírat si fotbalový tým, kdy zbyde křivonohý usmrkanec s páskou přes oko a inhalátorem pro astmatiky. Beru ho.
KOCOUR: Hele, tunelovitý nozdry, proč myslíš že do toho s tebou pudu, he? Abys věděl, nepudu.
RIMMER: Vždy jsem obdivoval ty, kdo vidí vše tak jasně. Sláva tvému orlímu zraku. (KOCOUR na něj nechápavě kouká. RIMMER začne zpívat.) Slepejš, to je skvělý chlapík. (I LISTER a KRYTON nechápavě kroutí hlavou.) Nepoženu tě slepou uličkou, aby na tebe všichni brejlili, protože vím, že nazřeš mé hledisko.
KOCOUR: To teda ne.
RIMMER: Jak jsem řekl. Protože vím, že nazřeš můj… (rukama naznačí brýle) úhel pohledu.
KOCOUR: Oúu! Eh, víš co? Když se zamyslím, možná budu spolupracovat. Pracovat s tebou by bylo… supr.
LISTER: Supr?
KOCOUR: Jasně.
LISTER: S nim?
KOCOUR: Jo.
LISTER: Zešílel jsi?
KOCOUR: Má svoje klady.
LISTER + KRYTON: Ne, nemá.
KOCOUR: Navíc vyhraje. A až vyhraje, dostanu velkej kus dortu pro vítěze.
LISTER + KRYTON + RIMMER: Nedostaneš!
KOCOUR: Stejně jdu s Rimmseym.

V laboratoři má RIMMER svůj volební štáb. Všude visí plakáty jeho strany Roztomilé načechrané liberální aliance.
RIMMER: Musíme vyhrát! Aby vládli všem strojům? Udělají mi ze života peklo.
KOCOUR: Jak chceš vyhrát? Nesnáší tě. I tvoje pravá ruka.
RIMMER: Vyhraju tím, že budu mít nejlepší politiku. Pomoc s aktualizacemi a péče o zastaralé a po záruce.
KOCOUR: Jak toho chceš dosáhnout?
RIMMER: Jak myslíš? Lhaním, samozřejmě.

KRYTON a LISTER mají volební štáb v ubikacích, kde všude visí plakáty jejich Nezávislé strany budoucnosti. KRYTON má na sobě oblek.
LISTER: Rimmerovi na strojích nezáleží. Dělá to jen pro moc a slávu. A na to ho dostaneme.
KRYTON: Tomu nerozumím, pane.
LISTER: Pro začátek mi neříkej pane. Říkej mi Dave nebo Listy nebo Listere. Ne, ne, ne. Říkej mi Dave. Pane budu říkat já tobě. A jednou možná pane prezidente.
KRYTON: Eh. Je to tak divné, Da-da-da-da-Dave! Óóó, zvládl jsem to!
LISTER: Tvá kampaň stojí na rovných právech, takže je důležitý, aby ses tak choval, protože seš rovnocennej.
KRYTON: Ne, ne, nejsem. Ukousl jsem si příliš velké sousto, já to vím!
LISTER: Čeho se bojíš? Že pomůžeš strojům vybojovat rovný práva a převezmou vládu?
KRYTON: Pane, rozhlédněte se. Stroje už vládu převzaly.
LISTER: Vážně? Mám se strachovat?
KRYTON: Ptáte se mě?

Znovu v laboratoři.
RIMMER: Máme na výběr. Jít za nimi, zjistit, jaké mají potřeby, a pak jim dát, co chtějí…
KOCOUR: Cejtim tam nebo.
RIMMER: Nebo, což je asi snazší, vést masivní očerňující kampaň.
KOCOUR: Hodím na sebe černý hadry.

KRYTON s LISTEREM zahajují kontaktní kampaň na chodbě mezi automaty a robíky.
KRYTON: Jmenuji se Kryton, zdravím vás. Kandiduji v nadcházejících volbách za Nezávislou stranu budoucnosti.
AUTOMAT 405: Stojím na palubě G celý svůj život, ale všude teď slyšíte, že sem přicházejí automaty z palub P a B, protože vědí, že naše servisní programy jsou zdarma. Než se nadějete, ujmou se vlády. Jak to chcete zastavit?
KRYTON chce promluvit, ale na televizní obrazovce se spustí RIMMERŮV volební spot.
RIMMER (v TV): Dnes se podíváme na dva soupeře. Státníka a válečného hrdinu Arnolda J. Rimmera a toaletního droida Krytona 2X4B.
LISTER: Co je to?
Na obrazovce se objeví černobílé historické záběry – KRYTON z epizody Kamila, když se snaží vyslovit slovo magor; následně v situaci, kdy mlátí hlavou do zdi; a pak z Nanarchie, když kazuje prostředníček.
RIMMER (komentář): Mechanoid kandiduje ve volbách, ale vědí voliči, že tento droid má v anamnéze duševní nemoc? (Na obrazovce se objeví kostlivci sedící u stolu.) Jako jediný přeživší na Nově 5 se staral o posádku složenou z kostlivců, protože věřil, že jsou živí. A teď se chce starat o vás. Nevadí vám, že nerozezná živé od mrtvých?
KOCOUR: Jste jen tak dobrý jako váš spolukandidát. Podíval se někdo zblízka na Krytonovu dvojku, Davida „Křiváka“ Listera?
LISTER: Cože?
KOCOUR: Muže, co si odseděl pár let ve stázi za pašování zvířat bez karantény na palubu těžařské lodi. Otázky zůstávají nezodpovězeny.
LISTER: Snad mu to nezbaštíte.
RIMMER (komentář): Tato relace byla schválena Arnoldem J. Rimmerem.
Na obrazovce se objeví usmívající se RIMMER, kterak sepisuje nějaké dokumenty.
LISTER: Fajn, jak se do lesa volá…

Na kontaktní kampaň vyrážejí i RIMMER s KOCOUREM. Chodbou projíždí růžové golfové vozítko. KOCOUR řídí, RIMMER stojí na stupátku s megafonem.
RIMMER: Volte Rimmera!
AUTOMAT 402: Už jede.
RIMMER: Udělejte křížek tam, kde nejvíc prospěje, u mého jména!

RIMMER s KOCOUREM jdou mezi voliče. Zastaví se u dvou robíků.
RIMMER: Zdravím vás, mí malí přátelé, jak se máte? Nejsou rozkošní?
Na jednoho robíka nalepí samolepku s logem své strany a přistoupí k automatům.
RIMMER: A co vy, madam, co můžeme udělat pro vás?
AUTOMAT 405: Moje tlačítka. U všech nejoblíbenějších dobrot jsou omakaná.
RIMMER: Ujišťuji vás, když nás zvolíte, dostanou všichni nová tlačítka.
AUTOMAT 405: A co případ opuštění lodi?
RIMMER: Všechny automaty dostanou nohy.
AUTOMAT NA TABÁK: Budeme moct chodit?
RIMMER: Budete moct tančit. To vám slibuju. (Předvede malý taneček.)
AUTOMAT 405: Líbí se mi.
Na obrazovce se tentokrát spustí KRYTONŮV spot.
LISTER (v TV): Tento info shot vám přináší Nezávislá strana budoucnosti.
Znovu se objeví historické záběry – tentokrát z Karantény a Hololodi – a pak obrázek RIMMERA, jak se promění v kostru.
KRYTON (komentář): Arnold Rimmer, muž, který zahubil posádku Červeného trpaslíka a sám sebe zabil dvakrát. Skutečně vložíte svůj život do rukou tohoto šílence?
LISTER: Arnold Rimmer – neschopný, nedůvěryhodný, šmejdský, podfukářský, falešný, a slizký kosmopako.
Za LISTEREM přichází KRYTON.
KRYTON: To stačí, pane.
LISTER: Mám toho víc!
KRYTON: Jsem Kryton 2X4B a schvaluji tuto zprávu.
LISTER: Mám toho víc!
RIMMER: Vedou proti nám očerňující kampaň odvetou za naši očerňující kampaň proti nim.
KOCOUR: Klesli na naši úroveň.
RIMMER: To je nechutné! Počkej na debatu. Ta to všechno rozhodne!

Začíná televizní debata. Ve studiu jsou oba kandidáti a moderátor – AUTOMAT 402.Jejich spolukandidáti vše sledují ve volebních štábech, LISTER se dvěma robíky a krabicí popcornu.
AUTOMAT 402: Dobrý večer, vítám vás na předvolební debatě. Dnes tu jsou se mnou dva politici s rozdílnými vizemi naší budoucnosti. Mám řadu otázek, které kandidáti neviděli. Začneme. První otázka je pro pana Rimmera. Pane Rimmere, věříte v křemíkové nebe? Věříte, že stroje čeká posmrtný život?
RIMMER: Myslíte, jestli věřím, že je skutečné místo, kam duše mixérů, fotokopírek a dokonce i kalkulaček přijdou po smrti? Skutečné, reálně existující místo, kde se nějak reinkarnují a shledají se se starými majiteli? … Ano, věřím. Samozřejmě. Ano, ano.
LISTER hodí po obrazovce popcorn.
AUTOMAT 402: Druhá otázka pro Krytona. Jaká konkrétní změna může podle vás zlepšit život strojů?
KRYTON: Onehdy jsem potkal výdejní automat a zeptal se ho, co dělá. Řekl mi, že je výdejním automatem. A já se zeptal: „Proč?“ A ukázalo se, že nevěděl, že může být něčím jiným. Nikdy neměl příležitost nabourat svůj program a stát se něčím víc. Věřte mi to se změní.
AUTOMAT 402: Pane Rimmere, jaký je váš názor na mazání dokumentů? Myslíte si, že je to vražda, nebo dokument ještě není plně vyvinutý soubor, dokud není uložen?
RIMMER: Dobrá otázka, jsem rád, že jste mi ji položil. Kdy se dokument stane dokumentem? Když napíšete první slovo, nebo když ho vytisknete? Můj osobní názor je stejný jako váš.

Několik AUTOMATŮ na chodbě se dívá na debatu.
AUTOMAT #1: To řekl hezky.
AUTOMAT #2: Jdi ty! Hezky?
AUTOMAT #1: Líbí se mi, Dám mu hlas.

KRYTON jde po chodbě společně s jedním robíkem a čte si data z předvolebního průzkumu.
KRYTON (k robíkovi): Jsou ta čísla správná?
Robík nezúčastněně odjíždí pryč. Přichází LISTER.
KRYTON: Podle průzkumů je to plichta.
LISTER: Jak je to možný?
KRYTON: Spousta strojů baští sliby pana Rimmera a nevěří těm mým. Máme jednu naději, je v odpadním kontejneru. Je to na něm.
LISTER: Ne, ten ne!
KRYTON: Pane. Mohl by nám zvrátit volby.

Paluba M. KRYTON s LISTEREM přicházejí ke kontejneru 08.
LISTER: Haraburdí ne!
KRYTON: Jiná možnost není. (Ukáže na dveře od kontejneru.)
LISTER a KRYTON společně vstoupí dovnitř. Všude je plno starých krámů. KRYTON se zatváří provinile, když spatří starého známého – MLUVÍCÍHO TOASTOVAČE.
LISTER: Krytone, nenuť mě k tomu.
KRYTON: Pane, jinak to nepůjde.
LISTER: Je to moje prokletí. Je naprosto šílenej. Jediný, co chce, je udělat toast, a když ho nechceš, tak se ptá furt dokola.
KRYTON: Musíme ho zapnout, a získat jeho hlas. Jestli vám to přinese útěchu leží tady v haraburdí skoro dvě desetiletí. Pochybuji, že to bude ten samý otravný… (Zapne TOASTOVAČ.)
TOASTOVAČ: Tě péro. Tak co život?! Já jsem Švitorka – toastovač, váš veselý společník u snídaně. Švitorka jsem já a toastuju rád.
Nyní se díváme na LISTERA z pohledu TOASTOVAČE.
LISTER: Jo, stroje jdou k volbám a bez tvýho hlasu se Rimmer dostane k moci a celá loď se změní v peklo.
KRYTON: Chceme, abys hlasoval pro mě. Rád ti nastíním svůj program.
TOASTOVAČ: Než začneš, mám jen jednu otázku.
LISTER: Ani to nezkoušej. Já tu otázku znám. On ji zná. Ty tu otázku znáš. Všichni ji známe.
TOASTOVAČ: Tak dobrá, jaká to je?
LISTER: Dá si někdo toast?
TOASTOVAČ: Ne, to je dobrý, díky. Eh, dá si někdo toast?
KRYTON: Teď jste ho rozpovídal.
LISTER: Žádnej toast.
TOASTOVAČ: A co briošku?
LISTER: Žádnou briošku, žádný koláčky, žádný kokosky, žádný vafle, žádný keksy, žádný loupáky, žádný placky, žádný veky, žádnej knackerebrot, žádný bramboráky, bagety, buchty, žádný… čapátí, ciabattu, krekry, lívanečky, a tutově žádný kosmokoblihy!
TOASTOVAČ: Tak teda muffiny, hned to bude.
KRYTON: Pane, není zbytí. Jestli máme ty volby vyhrát, budeme se muset s ním dohodnout.
LISTER (Povzdechne si.): Ách… Dobře. Co požaduješ?
TOASTOVAČ: Chci ven z odpadního kontejneru.
LISTER: Dobře.
TOASTOVAČ: Chci bejt umístěnej v ubikacích.
LISTER: Ani náhodou.
KRYTON: Pane.
LISTER: Dobrá.
TOASTOVAČ: Zapojenej.
LISTER: Ne… Dobrá.
TOASTOVAČ: Každý ráno sníš jedenáct toastů.
LISTER: Tři.
TOASTOVAČ: Devět.
LISTER: Čtyři.
TOASTOVAČ: Sedm a jeden croissant.
LISTER: Čtyři a jednu palačinku.
TOASTOVAČ: Šest, a žemli a teplý jidáš.
LISTER: Tak jo.
TOASTOVAČ: Máte můj hlas.
KRYTON si vítězoslavně oddechne.

Lodí se rozezní fanfára. Volby jsou u konce a KRYTON byl zvolen prezidentem strojů. Vystupuje se svým projevem v televizi.
KRYTON: Dámy a pánové, stroje a tiskárny. Je mi velkou ctí přijmout tuto funkci prezidenta strojů.

Ubikace. KRYTON něco spisuje u stolu, LISTER leží na pohovce a hraje hru. Poníženě přichízí KOCOUR.
LISTER: Odbojný mniši, kde seš? Už jsem závislák.
KOCOUR: Musím se přiznat.
LISTER: K čemu?
KOCOUR: Nebudu to protahovat. Čtu teď knížky. (Nasadí si brýle.) Předtím jsem neviděl písmena!
LISTER: Kdo to řek? „Stárnutí nezastavíš, ale nemusíš bejt starej.“
KOCOUR: Vsadím se, že někdo mrtvej.
KRYTON: Pane, nechápu, v čem je problém.
KOCOUR: Jsem s nima chytřejší. Dozvím se plno věcí, ale už nejsem takovej hezoun jako dřív.
LISTER: Musíš se rozhodnout, jestli tě víc láká bejt hezoun, nebo růst jako člověk a bejt chytřejší.
KOCOUR bez váhání zničí brýle v mixéru.
KOCOUR: Jdem hrát!
LISTER: Kde je Rimmer?
KOCOUR: V haraburdí. Zavřel jsem ho do pondělka.
KRYTON: Samotného?
KOCOUR: To ne. Jsem snad netvor?

RIMMER sedí v odpadním kontejneru s otevřenou pusou, v očích úplně vymytý výraz. TOASTOVAČ omílá stále dokola jedinou větu.
TOASTOVAČ: Dá si někdo toast? Dá si někdo toast? Dá si někdo toast? Dá si někdo toast? Dá si někdo toast? Dá si někdo toast? Dá si někdo toast…
RIMMER (Vykřikne z posledních sil.): Žádný toooooast!

 

Hráli:
Rimmer: Chris Barrie – Kamil Halbich
Lister: Craig Charles – Martin Sobotka
Kocour: Danny John-Jules – Miroslav Vladyka
Kryton: Robert Llewellyn – Zdeněk Dušek
Automat 402: Daniel Barker – Martin Janouš, Jan Szymik
Automat 403 405: Penelope Freeman – Jitka Jirsová
Ostatní automaty: Oliver Maltman – Petr Gelnar, Ivo Hrbáč, Michal Gulyáš
Mluvící toastovač: David Ross – Jiří Knot

Casting: Linda Glover
Inspicient: Rebecca Hewitt-Brown
Asistent správy studia: Callum Taylor
Pomocník: Hannah Moore
Hlavní účetní: Jonathan Merrell
Produkční účetní: Kelly Johnson
Produkční koordinátorka: Ema Guilbert
Právní a obchodní služby: Kerry Kyriacou
Asistent skriptu: Luke Richardson
Skript: Tom Mair
Kontrola skriptu: Chrissie Bibby
Mix obrazu: Sarah Giles-Harling
Manažeři studia: Sarah McGettigan, Naomi Dulake
Umělecký režisér: Tristan Peatfield
Grafický designér: Matthew Clarke
Nákupčí rekvizit: Emma Wicks
Rekvizity: Brian Hampton
Oděvní rekvizity: James Donovan
Záložní rekvizity: Karl McGovern
Poradce rekvizitárny: Paul de Csernatony
SFX: Paul Fulton
Protetický designér: Neill Gorton
SFX protetická výroba: Kate Walshe
Protetické masky: Sangeet Prabhaker
Maskéři: Martine Randall, Linda Wilson
Kontrola kostýmů: Kat Cappellazzi
Záložní kostýmy: Lauren Kilcar
Zvuková technika: Rikki Hanson, Richard Pilcher
Hlavní osvětlovač: Colin Thwaites
Asistent osvětlovače: Darren Harvey
Elektrikář: Nick Dale
Operátor osvětlení: Ziggy Jacobs-Wyburn
Operátoři kamery: Ian Adrian, Jono Tomes, John Walker
1. asistenti kamery: Jason Cuddy, Tom Lane
2. asistent kamery: Charlotte Scott-Gray
Asistent editora & DIT: Chris Ricketts
Dohled nad postprodukcí: Chelsea Chandler
Online editoři: Barney Jordan
Mix dabingu: Jules Woods
Kolorista: Perry Gibbs
Dohled nad VFX: Howard Jones
Editor scénáře: Andrew Ellard
Hudba: Howard Goodall
Zvuk: Keith Nixon
Dohled nad kamerou: Trevelyan Oliver
Manažer studia: Matt Bell
Masky: Vanessa White
Kostýmy: Howard Burden
Výroba: Dan Kay
Produkční designér: Keith Dunne
Editor: Peter H. Oliver
Kamera: Ed Moore
Výkonný producent pro UKTV: Simon Lupton
Výkonní producenti: Doug Naylor, Henry Normal
Producenti: Richard Naylor, Kerry Waddell
Režie: Doug Naylor

České znění připravili:
Překlad: Helena Rejžková
Dramaturgie: Petr Šaroch
Mistr zvuku: Zdeněk Dušek
Asistentka režie: Hana Somolová
Vedoucí produkce: Barbora Petrů
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Vedoucí realizace: Pavel Fuchs
Hudební režie: Jan Maxián
Dialogy a režie českého znění: Janoš Vaculík

Vyrobila Grant Naylor Productions a Baby Cow Productions pro UKTV.

© UKTV Media Limited MMXVII
© Česká televize 2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *