09. 03. 2019 | Hildegarde Lanstromová

Dávat a brát (Give&Take) – scénář

Rimmer přichází k výtahu s psychoskenem a mačká tlačítko na přivolání.
Výtah: Výtah přijíždí, pane.
Rimmer: Dělej! Dělej! Proč jsi vždycky tak pomalý? Viděl jsem šneky s polámanýma nohama, co byli rychlejší. Naobědvaná francouzská armáda je rychlejší.
Výtah: Za chvilku, pane.
Rimmer: Na palubě B je několik divných energetických signatur. Potřebuju pronto výtah na kontrolu.
Výtah: Jen někoho vyložím v ubikacích, a v mžiku jsem u vás.
Rimmer: Skutečně? Nebo to reálně potrvá neskutečně dlouho?
Výtah: Neskutečně dlouho, pane.
Rimmer: Tak proč jsi mi to neřekl hned?
Výtah: Nechtěl jsem vás přenechat konkurenci.
Rimmer: K jaké bych asi mohl přejít?
Výtah: K našemu hlavnímu rivalovi, pane. Schodům. Prý se jim letos daří skvěle.
Rimmer: Kde jsi teď?
Výtah: Dokončil jsem vysazení v ubikacích, pane. Teď už mám jen cestu do stázových boxů.
Rimmer: Ale já to zmáčkl první! Už dost! Máš padáka!
Výtah: Nemůžete propustit výtah, pane.
Rimmer: Právě se stalo.
Výtah: Čím mě chcete nahradit?
Rimmer: Jiným výtahem z jiné šachty. Pověřím robíky přepravou a instalací. Abys věděl, milánku, máme tady plno mladých dynamických výtahů, které by se přetrhly, aby směly vozit někoho mého formátu nahoru a dolů. (K projíždějícímu robíkovi) Sděl všem výtahům, že je vyhlášen konkurz na pozici v šachtě čtrnáct. Všichni uchazeči musí být ochotni cestovat. Hlásit se mohou jen výtahy. Tak šup! (Odchází s robíkem za roh)

Záběr na vesmírnou stanici.

Ubikace, na stole je několik lahví od alkoholu a plechovek od piva. Lister chrápe v Rimmerově posteli, oku pozorného diváka neujde, že je vidět cosi jako bederní (nebo možná kýlní) pás na jeho břiše. Vchází Rimmer.
Lister: (chrápe)
Rimmer: Světla! Listere, válíš se na mém lůžku už dva dny. Pořád máš kocovinu?
Lister: Vypadni, Rimmere. Zhasni ty světla.
Rimmer: Křižujeme stanici se špičkovou technikou v sektoru tři. Ženou se na ni asteroidy, za pět hodin bude na cucky. Jdeme!
Lister (posazuje se na posteli): Ne tak zhurta, Rimmere. Ležel jsem dva dny v posteli! Musím se vosvěžit! (popleská si tváře) Dobrý. Připraven. Jdeme.
Oba odejdou.

Záběr na Kosmik opouštějící mateřskou loď.

Lister vchází do kokpitu Kosmiku a sedá si na svoje místo vpředu. Ostatní už sedí na místech.
Lister: Co je to za stanici, Kryťáku? Máš páru?
Kryton: Nemám, pane, ale musím se přiznat, že jsem si dnes ráno smazal pár souborů z pevného disku, abych získal víc paměti.
Lister: Fakt? Je to bezpečný?
Kryton: Žádný strach, pane. Vyhodil jsem jen to, co mi přišlo pokleslé a hovadské.
Rimmer: Aniž bys to se mnou konzultoval?
Kryton: A vy jste?
Rimmer: Jdi do koše, ty plechová nádhero, a obnov složku Rimmer. Musels mě tam hodit omylem.
Kryton: To je téměř nemožné, ať jste, kdo jste, ale ověřím to. Och, je tady složka označená Kapitán Blboun. Jste to vy?
Rimmer: Kapitán Blboun? Tak mi říkáte za mými zády?
Kocour: I do očí, když si dáš dvacet.
Kryton: Přetahuji to z koše a znovu instaluji. (po dokončení instalace se vyděsí) Och, pane! Moc mě to mrzí. Jak jsem mohl!
Rimmer: No dobře! Přejdeme to.
Kryton: Říkat vám Kapitán Blboun! Zvlášť za vašimi zády, a nejspíš se tomu ještě hihňat. Jak byste nebyl dotčený?
Rimmer: Krytone, prosím. Přejděme to.
Kryton: Kapitán Blboun! Vskutku! To je neuctivé a nanejvýš urážlivé!
Rimmer: Jen mě ujisti, že jsem kompletně reinstalovaný.
Kryton: Nemějte obavy, pane. Teď jste na čestném místě v podsložce R. Spolu s roupem a rypošem.

Kosmik přistává na vesmírné stanici.

Chodba na stanici. Vypadá spíš jako továrna se spoustou trubek, nádrží a schodů a můstků.
Kryton: Nezapomeňte, pánové, asteroidová bouře zničí stanici za pět hodin.
Ozve se rána a na čtveřici začne padat něco, co by se dalo považovat z omítku či dokonce celý strop.
Kocour: Víte co, rozdělíme se do dvojic. Tak půjde všechno rychlejc.
Rimmer: Jako vyšší důstojník si přirozeně vybírám první. (na Kocoura) Tebe nechci. (na Krytona) Tebe nechci. (podívá se na Listera a otráveně si odfoukne) Proč tu není nikdo vhodný? Lepší výběr je i v obludáriu. Krytone, jdeš se mnou. Do práce.
Rimmer a Kryton odchází.
Lister: Jestli se někdy rozhodnou udílet ceny za samožerství, bude v síni slávy.
Odejdou jiným směrem.

Stoupají po schodech do místnosti s názvem Aeskulapova ordinace (volně přeloženo). Vypadá jako.. zdravotnické zařízení, kde je všechno naráz a zároveň ultramoderní.
Rimmer: Proč se to tu jmenuje Aeskulap?
Kryton: Pravděpodobně po řeckém bohu lékařství, pane.
Rimmer: To je očividně ono. Očividně. Ano, očividně. Je to tak očividné?

Lister s Kocourem scházejí po schůdkách v jiné části lodi, kde nachzejí kostru muže.
Kocour: Kostlivec.
Lister: Proklepnu ho. (ťuká do psychoskenu)
Kocour: Můj tip: je mrtvej.
Oba si kleknou ke kostře. Lister ji začne zkoumat již zmíněným udělátkem.
Kocour: Proč nenosej kostlivci nikdy žádný šaty? Nedivím se, že umřeli. Asi na zápal plic.
Lister: Takže, muž, běloch, třicet jedna. Měl kartu plukovnickýho klubu. Chybělo mu jedno razítko kuřátka do rodinnýho kyblíku.
Kocour: Důkladná mašinka!
Opět pohled na kostlivce – má v boku zabodnutý nůž. Lister ho vytáhne.
Lister: Divný. DNA na tý rukojeti je shodná s DNA v těle.
Kocour: Jako že se sám bodnul do zad? Proč by to někdo dělal?
Lister odloží nůž a zvedne papír lažící přímo u těla.
Lister: Hele, tady jsou ňáký zápisky. Možná z nich něco vyčtem.
Otevřou složku a čtou si.

Kryton a Rimmer procházejí Aeskulapovou laborkou, za ni,mi je ovládací pult, ze kterého by Hujer i švestičky přestal sbírat, jak by mu přecházel zrak.
Kryton: Jestli mi slouží paměť, pane, Aeskulap byl medibot sestrojený koncem 23. století a nastavený tak, aby prováděl veškeré, fyzické i mentální zákroky na všech živých organismech. Špičková technologie na poli droidů.
Dojdou k robotovi, který vypadá jako plechovka na nožičkách skřížená s logem Michelin. Má čtyři barevná tlačítka vpředu, na hlavě průhlednou polokouli a na ní dva vodorovné naběráky na zmrzlinu místo uší a jako anténu obracečku na palačinky.
Rimmer: Je jako ze starého sci-fi filmu.
Kryton: Bude o tolik vyspělejší než já, pane.
Rimmer: Má čtyři knoflíky.
Kryton: Vždyť říkám!
Kryton zamává rukou před robotovým „břichem“. Diody se rozblikají, ozve se pár pípnutí. Všechny tři výčnělky na hlavě se začnou otáčet.
Robot: Zdravím. Čím můžu posloužit?
Rimmer: Jsem zastupující úřadující vyšší velící důstojník Arnold J. Rimmer z těžařské lodi Červený trpaslík. Možná byste mohl…
Kryton (vpadne Rimmerovi do řeči): Pane, nepředstavil jste mě!
Rimmer: Tak promiň! To je Kryton, náš sanitární droid. Zvlášť na toalety. Umí taky vyčistit odpad a dokáže hotové divy, pokud jde o zahanbující skvrny.
Kryton: Pane, chtěl jsem jen, představit. Nemusíte mě vynášet do nebes.
Robot: Arnold J. Rimmer? Myslím, že jsem měl před mnoha lety tu čest posloužit jednomu z členů vaší posádky, Ronaldu Littlewoodovi.
Ozve se další velká rána, stanice se otřese.
Kryton: Pane, otřesy překročily bezpečnou mez!
Rimmer: Musíme se hned vrátit.
Kryton: Napadá mě, nechcete se k nám přidat? V naší laboratoři nemáme nic tak sofistikovaného jako jste vy.
Robot: Byla by to pro mě čest, Krytone.
Kryton: Pojďte se mnou.
Odcházejí, pohled na robota zezadu (titulek na obrazovce):
AUTOMAT S OBČERSTVENÍM

Lister s Kocourem dále zkoumají zápisky nalezené u kostry.
Lister: Podle těchhle zápisků se ten chlap jmenoval Romero G. Gonzáles, inženýr stázových boxů.
Zprvu mimo obraz se ozve hlas, poté postupně se objevuje i jeho majitel na schodech, pokterých Lister s Kocourem přišli. Vypadá, jako kdyby si Střihoruký Edvard posbíral všechny řezací, bodací a stříhací nástroje na ruce včetně imitace bazukoidu, něco přidal i na záda (to už vypadá jako primitivní kovová ruka). Hlavu má zelenou robotí s poněkud děsivou maskou vpředu místo úst. A na sobě bílý lékařský plášť. Z hrudníku mu vyčnívá tablet, na plášti má i několik operačních nástrojů. Na ulici byste ho rozhodně potkat nechtěli. Mluví hlubokým, lehce strašidelným hlasem. Pomalu kráčí po můstku k Listerovi a Kocourovi.
Šílený robot: Áá! Paní Robertsonová, můžeme začít s vaší operací. A tohle musí být paní Johnsonová, dárkyně. Nemusíte mít strach. (záběr se zaostřuje na jeho záda – vidíme jméno Aeskulap) Byly doby, kdy jsem byl malilinko, trošililinku… blázen! (rozhodí prudce rukama) Ale to je pryč. Podívejte – zde je moje osvědčení.
Ukáže na nedalekou zeď, kde visí (asi krví?) psaný list: UŽ NENÍ BLÁZEN
Kocour: Musíme jít. Dveře zavřeme, až budem zdrhat.
Aeskulap: Vidím, že jste obě dost… nervózní. Možná potřebujete něco malého na uvolnění. (začne se rozbíhat imitace bazukoidu na jeho levé ruce)
Kocour a Lister současně: Berem roha!
Lister: Berem roha!
Zezadu je ale trefí Aeskulapovy uspávací šipky.
Aeskulap: Vidíte, nebylo to tak zlé, že?

Rimmer, Kryton a Snacky procházejí útrobami stanice. Snacky jde poslední.
Rimmer: Kde jsou?
Kryton: Zaměřuju je, pane. Tamhle!

Záběr na Listerův obličej – je jasné, že leží na operačním stole. Aeskulap si k šití zpívá.
Aeskulap: Šij, šij, šij svůj steh, lechce jako dech, vesele, vesele, vesele, život je jak skřek!
Kryton s Rimmerem přicházejí k pruhům průhledného plastu, které oddělují operační sál od okolí. Prochází skrz a vidí, jak Aeskulap přechází okolo Listera, v pozadí lahev s ledvinami.
Aeskulap: Áá! Paní Billová. Jdete trochu brzy. Posaďte se do čekárny. (smích) Ukážu vám, kde to je.
Opět slyšíme zvuk nabíhajícího bazukoidu na uspávací šipky. Rimmer se schová Krytona a začne na šílence střílet. Při té příležitosti sejme i lahev se ledvinami. Přidává se i Kryton, šílenec poé palbu opětuje – nastřílí Krytonovi pár šipek do obličeje. Nakonec padne na instrumentační stolek.
Kryton: Pane, odpojíme je a honem s nimi pryč!
Stanici zatím začnou bombardovat asteroidy. Kryton s Rimmerem uhánějí s lůžky do Kosmiku, Snacky za nimi. Aeskulap se probírá, stanici dostává další zásahy.
Rimmer: Přidej, Krytone, běž! Běž, běž, běž!
Aeskulap rpochází dál stanicí, kde už vypuklo pár požárů, Kosmik odlétá zpět na Trpaslíka. Stanice je zničena.

Lister leží na lůžku na ošetřovně, ostatní stojí kolem něj.
Lister se probírá a mručí.
Kryton: Přichází k sobě. Probírá se. Ano, přichází k sobě.
Lister (zmateně): Nevzpomínám si, že bych něco pil.
Kryton: Byl jste napaden. Vzpomínáte si?
Lister: Napaden? Já si nezačal a nepil jsem. Možná jo, ale nezačal jsem si. No, možná začal. Óó! Už vím! A co Kocour?
Kryton: Je na ošetřovně, je v pořádku.
Lister: A já?
Kryton: Áá! Kocour, ten je na sto procent, jako rybička, pane.
Lister: Jo, ale co já?
Kryton: Připravte se, bude to trochu šok, pane.
Lister: Jakej šok?
Rimmer: Jestli je většina šoků takhle velkých (demonstruje rukama asi velikost 15cm), tenhle šok je spíš takhle (rozpaží, co to dá).
Kryton: Máte problém s ledvinami.
Lister: Jakej problém?
Kryton: Žádné nemáte.
Rimmer: Ten šílený droid ti šlohnul orgány. A když jsme je šli navzdory nebezpečí zachránit, vlastní palba zničila nádobu.
Lister: A kterej vlastní přítel tu palbu rozpoutal?
Rimmer: Podej mi ruku, příteli. (podává ruku k Listerovi, ten však neopětuje)
Lister: Kde seženu nový ledviny tři miliony let v hlubokým vesmíru?
Rimmer: Neříkal jsem, že to řekne?
Lister: Počkat, nemám ledviny. Jak to, že jsem naživu?
Kid: Píchl jsem vám do krevního oběhu na koleně vyrobený MTK čip, pane, který plní podobnou funkci jako starý dialyzační přístroj z dřevních dob. Když půjde všechno dobře, vydržíte… ehm…
Lister: Roky?
Kryton: Ehm…
Lister: Měsíce?
Kryton: Och…
Lister: Tejdny?
Kryton: Nezabředejme do detailů, pane.
Lister: Jsem totálně v kosmu, co?
Rimmer: Neříkal jsem, že to řekne?
Kryton: Není vše ztraceno. Viníkem tohoto šíleného činu byl zjevně nějaký psychicky vyšinutý androidní pacient, který se nějak vyprostil ze svěrací kazajky. Panu Rimmerovi a mně se ovšem podařilo zajistit služby nejmodernějšího medibota.
Oba ukážou směrem ke dveřím, které se otevřou a vstupí Snacky. Musí ale bokem, je totiž moc široký.
Lister: Tohle je nejmodernější medibot? Má jen čtyři knoflíky!
Kryton: Jmenuje se Aeskulap.
Snacky: Aeskulap? Krytone, můžem dát řeč?
Kryton: Ještě chviličku, Aeskulape. Nebo vám mám říkat pane Aeskulape?
Snacky: Vlastně ani jedno.
Kryton: Omluvte mé faux pas, profesore. Kde jsem to skončil? Ah. Jednou z mnoha Aeskulapových dovedností je přepis DNA. Kdyby byl pan Kocour ochoten darovat jednu ledvinu, mohl by Aeskulap učinit jeho ledvinu kompatibilní s vaším tělem.
Lister: Mluvíme vo Kocourovi, co má na hlavě velkou černou štětku? Čekáš vode mě, že ho požádám vo ledvinu? V životě nikomu nikdy nic nedal.
Kryton: Když mu řekneme, jak ho bude šlechtit, že se stane dárcem, možná to zapůsobí.
Lister: Krytone, znáš Kocourův slovník. „Šlechtit“ u něj znamená jen jedno. Stát před zrcadlem. Je to Kocour, nemůže si pomoct.
Kryton: Má svoje sobecké stránky, ale nebýt vás, tak by neexistoval. Ani celý jeho druh. Navíc, pane, jste kamarádi. Dá si říct. Ovšem že ano.
Lister se zaksichtí (hm, tak to těžko).
Rimmer: Neříkal jsem ti, že se takhle zatváří?

Záběr na Trpaslíka ve vesmíru.

Kocour vtančí na ošetřovnu k Listerovi.
Kocour: Ou je! Hej hej hej! Jak se vede? Prej jsi mě chtěl vidět.
Lister: Kocoure, posaď se. Co ti řekli?
Kocour: Co by říkali? Všichni jsme se vrátili celý.
Lister: Jo. Ehm. Chtěl bych tě požádat o velkou laskavost.
Kocour: Žádej.
Vchází Kryton s tácem plným jídla a pokládá ho Listerovi do lůžka.
Kryton: Odpusťte, že ruším, teď jsem si vzpomněl, že jste nejedl. Tady máte. Polévka, houska a vitamíny.
Kocour: Skvělý, vyhládlo mi.
Kocour vezme injekci s vitamíny a píchne si ji do krku. Pak se pustí do jídla.
Kryton: Ale to bylo pro… Eh, donesu další, pane.
Kryton odchází.
Kocour: Já už další nechci. Stačí mi hlavní chod. A dones mi jedno z těch kapadel, co má von.
Lister: Poslouchej, Kocoure. Jak jsem říkal…
Kocour: A himalájskou mořskou sůl.
Lister: Poslouchej, Kocoure…
Kocour: Něco jsi chtěl?
Lister: Jo. Nebudu chodit kolem horký kaše. Prostě to vybalím rovnou. Prostě to vybalím rovnou. Žádná horká kaše. Vybalím to rovnou. Za chvilku. Potřebuju, abys mi… dal… jednu ledvinu.
Kocour: Ledvinu? Tahle je rybí.
Lister: Nemyslím jídlo. Ale orgány! Ten droid mi moje šlohnul, a pak zařvaly při přestřelce.
Kocour: Takže abych si to ujasnil. Když ti dám jednu ledvinu, co dostanu já?
Kocour vstane.
Lister: Díru. Tam, co byla tvá ledvina.
Kocour: Takže, já ti dám ledvinu, a ty mně díru? Necháš si ledvinu za díru?
Lister: Dárek vode mě.
Kocour: Něco ti řeknu. Ty nepotřebuješ vyměnit ledvinu. Chce to novej mozek.
Lister: Když mi tu ledvinu nedáš a já umřu, víš, jak ti bude?
Kocour: Líp než tobě.
Lister: Já myslím, že je to jenom póza! Je to jenom póza! Protože tě znám! Znám tě! Když dojde k nejhoršímu, zachováš se správně.
Kocour: Nezachovám se správně. Štve mě chovat se správně. Celý ty roky, co jsme spolu. (bere si tác s jídlem) Myslel jsem, že mě znáš. Ale vůbec mě neznáš. (odchází z ošetřovny) Kde je ta mořská sůl? Proč tady musím dělat všechno sám?
Lister se zatváří zklamaně.

Záběr na Snackyho, zpoza rohu se objedvuje Rimmer, který ho očividně hledá.
Rimmer: Áá, doufal jsem, že tu budete.
Snacky: Čím můžu posloužit, pane?
Rimmer: Rád bych se na vás obrátil s ohledem na vaše… psychiatrické schopnosti. (Snacky se rozpípá a couvne) Mám nějaké problémy se svým otcem, který, jak jsem zjistil, nebyl mým otcem. K tomu mám problémy s mojí matkou, která, želbohu, je mojí matkou. Mám rovněž bratry. Měl bych se asi posadit. (lehne si na pohovku, scéna se po chvilkách mění) Ale když jsem se ráno probudil, byla pryč. A salát taky. (střih) Jak to někdo mohl mému medvídkovi udělat? (střih) A křičela na mě: „Ještě tělový pudr! Víc tělového pudru!“ Ale já jsem žádný tělový pudr neměl! (střih) Proč tu zelenou pastelku dostala ona? (střih) Tak co myslíte? Celé sezení jste nic neřekl. A když nic neřeknete, jak o sobě můžu někdy smýšlet lépe? (Snacky opět zapípá) Ledaže byste to ovšem dělal záměrně. (další pípání) Ale proč? (Rimmer vstane, míří ke Snackymu, ten před nm začne ujíždět) Chcete po mně, abych si uvědomil, že jediný, kdo mi může pomoct, jsem jen já? Bože, vy jste uhodil hřebík na hlavičku! Nedivím se, že vás mají za génia. Přiznávám, že jsem byl skeptický. Myslím, že mě zviklala ta obracečka na omelety, co se vám točí na hlavě. Ale máte pravdu. Je to ve mně. Musím se podívat do svého nitra a najít svého vnitřního hrdinu. (Snacky cinkne) Čas už vypršel?
Titulek na displeji Snackyho zad: DOCHÁZEJÍ PRECLÍKY
Rimmer: Uvidíme se na příštím sezení.
Rimmer podá Snackymu ruku a odchází.

Kryton vchází na ošetřovnu k Listerovi s dalším jídlem.
Lister: Tak to odmítl.
Kryton: Co budeme dělat?
Lister: Měl bych nápad. Jak ti teď funguje lhací režim? Pořád tě drží to nervózní koktání?
Kryton: Prosím vás! Jsem teď zběhlý ve všech klamavých uměních. Mohl bych řídit FIFA!

Kocour jí na Listerově ubikaci u stolu. Kryton vykoukne zpoza dveří a vchází rozrušeně dovnitř.
Kryton: Áá, tady jste, pane. Všude jsem vás hledal. Došlo ke stra-stra-stra-šlivé zzzzáměně. Ohledně lé-lé-lékařských výsledků.
Kocour: Záměně?
Kryton: Ano. Tu le-le-le-ledvinu nepotřebuje pan Lister, pane. To vy.
Kocour: Já?
Kryton: Ano, pane, vy.
Kocour (rozčileně vstane od stolu): Já potřebuju ledvinu?
Kryton: A-a-a-a-a-ano, pane. Musím to jít říct panu Listerovi. Bude mít takovou radost.
Má se jako k odchodu, ale Kocour ho zastaví.
Kocour: Ne-ne-ne! Počkej! Napřed musím sám.
Spěšně odchází z ubikace. Kryton chvilku počká, spokojeně se podívá oním směrem a následuje ho.

Kocour vchází na ošetřovnu.
Kocour (překvapivě mile): Nazdárek. Jdu tě uložit k spánku.
Lister: Tak jo.
Kocour: Jdeme na to. (zpívá a jako při tom upravuje deku) Haj haj haj haj, hají do hajan. Hají hají hají hají, hají! Áá! Mimochodem, myslel jsem na to, cos říkal vo těch ledvinách, a napadlo mě: co bys udělal ty, kdyby celá ta situace byla obráceně?
Lister: Víš, co? Dal bych ti ledvinu bez mrknutí voka.
Kocour: Proto ti dám jednu svou ledvinu.
Lister (s velkým předstíraným údivem): To vážně?
Kocour: Je tvoje. Klidně mě rozřízni a vyndej si ji. A jestli ti tam padne ještě něco do voka, ber to hned taky. Chceš dvacet metrů tenkýho střeva? Tak si ho vodmotej, hoď si ho přes rameno a vodkráčej. Co je moje, to je tvoje a co je tvoje, to je moje. Kámoši až do dne, kdy budu mít první vrásku, jo?
Lister: Jo.
Kocour (všimne si formuláře na Listerově klíně): Co je to?
Lister: Musíš podepsat souhlas.
Kocour: Dej mi pero, ať to máme z krku. Jak jsi řek, bejt to naopak, udělal bys to taky.
Lister: To si piš.
Kocour (podepisuje se): Jen jedno C, ne? Já to věděl!
Vchází Kryton.
Kryton: Oo! Pane Listere, ani nevím, jak začít.
Kocour: Klídek, kámo, co se děje?
Kryton: Já jsem ty ledvinové testy zaměnil.
Kocour (s předstíraným údivem): Ne! Von ty ledvinový testy zaměnil!
Kryton: Nejdřív jsem myslel, že ledviny nemá pan Lister, ale při kontrole výsledků jsem zjistil, že to vy nemáte ledviny.
Kocour: Tak si budu muset ňákou vopatřit. Ale kde?
Kocour se otočí na Listera a vyšvihne žádostivý úsměv.
Kryton: Jenže pak mě napadlo: když nemáte ledviny, jak to, že nejste mrtvý?
Lister: Jo. Jak to, že nejsi?
Kocour (otočí se s podezřívavým výrazem na Krytona): Čím to je?
Kryton: Potom jsem se šel na výsledky podívat znovu, a to mě podržte, zjistil jsem, že jsem žádnou chybu nakonec neudělal.
Kocour: Já to nechápu.
Kryton: Ano, to pan Lister potřebuje nové ledviny, vy ne, pane.
Lister: Mám formulář. Je podepsanej. Vemte pláště a do toho.
Kryton píchne Kocourovi něco do krku.
Kocour: Co je to?
Kryton: Předoperační náladovka. Uvolní vás.
Kocour: Tak to teda fakt pochybuju.
Prakticky hned, jak dořekne větu, padne Kocour na lůžko, ze kterého stihl Lister mezitím vstát a společně ho srovnají. Následně si plácnou, že se dílo povedlo.

Lister s Kocourem leží oba na jednom lůžku, každý s hlavou na jiné straně.
Kryton: Aeskulape, jste připravený přepsat DNA?
Snacky: Než začneme, co máte dělat, když si pár lidí myslí, že jste epes rádes DNA medikomp, a přitom to vůbec není vaše práce?
Rimmer: A co je tvoje práce?
Snacky: Mrkněte mi na záda.
Kryton přejde ke Snackyho zádům a čte.
Kryton: „Sváča. Výdejní automat s občerstvením. Pro servis prosíme, volejte…“ A je tu číslo s předvolbou Milton Keynes!

Záběr na trpíaslíka zespodu.

Kocour sedí v županu na lůžku.
Kocour: Co budeme dělat?
Kryton: Bez špičkového medibota nemůžeme upravit Kocourovu DNA a jeho ledviny nebudou kompatibilní. Je to jako VHS a Betamax, nebo katolická církev a věda.
Lister: Počkat, na tý stanici, když jsem našel toho kostlivce, tak to bylo to divný, protože DNA na noži byla stejná jako DNA v těle. Moh toho Romera nějak zabít jeho vlastní klon? A jestli jo, co naklonovat mě?
Snacky: Mrzí mě, že jsem poslem špatných zpráv, ale Romera nezabil jeho vlastní klon.
Lister: A kdo ho teda zabil?
Snacky: Byl to stázový inženýr, co dělal na projektu, kdy se měl nabourat do stázových boxů a vytvořit portál do minulosti. Mluvil o tom s kolegy, když si objednávali svačinku. Jednou se objevilo jeho budoucí já a řeklo mu, aby se nikdy nevracel v čase, nebo bude ubodán k smrti. Mladší Romero mu neuvěřil a ubodal ho k smrti. Došlo mu, jakou hroznou věc udělal, tak se vrátil v čase, aby varoval svoje mladší já, ale byl ubodán k smrti.
Lister: Mohli bysme toho nějak využít?
Kryton: Využít Romerovy konfigurace a vrátit se v čase. Vyjmout ledviny mladšímu panu Listerovi a vložit je do vás.
Kocour: Ale nezkape jeho budoucí já?
Kryton: Ne, když do něj vložíme MTK čip. Ten ho udrží naživu, dokud se nepromění z mladšího pana Listera v současného pana Listera.
Lister: Jak mi můžete štípnout orgány, abych si toho nevšimnul?
Rimmer: Omámili bychom tě éterem, pak by ses probudil a cítil se grogy. Myslel by sis, že ses opil a měl okno.
Lister: No jo, to je pravda. Měl jsem vokno, a pak jsem ležel dva dny na posteli a cejtil se jako živá mrtvola, bez urážky. A nemoh jsem to pochopit, když jsem měl jenom dvě piva. Vlastně to bylo tím, že jsem neměl ledviny a naživu mě udržoval jen MTK čip.
Kryton: Myslím, že to všechno zvládneme, pane.
Snacky: Jak? Nikdo neví, jak překonfigurovat stázové boxy.
Lister: A co ty?
Snacky: Já jsem svačinář.
Lister: Zaslechl jsi Romera, když mluvil o úpravách.
Snacky: Jenže ten přišel jen na to, jak se vrátit zpátky o třicet let. Vrátit se jen o pár dní vyžaduje velkou preciznost.
Kryton: Mohl bys vyjít z jeho výsledků.
Snacky: Jsem jen automat. Jenom vydávám občerstvení.
Rimmer: Ale když jsme měli terapii, učils mě, jak mám najít hrdinu sám v sobě.
Snacky: Ne, neučil, a víš proč? Jsem jen automat s občerstvením.
Rimmer: Ano, jsi jen automat s občerstvením, pokud si myslíš, že jsi jen automat. Ale ty nejsi jen automat. Budeš něco víc, když se rozhodneš, že chceš být něco víc. Tos mě učil na našem sezení!
Snacky (hystericky): Já jsem tě nic neučil! A víš proč?
Kocour (s nadšením účastníka laciné vědomostní soutěže): Počkat, počkat, já to vím! Je to proto, že jsi automat?
Snacky (stále hystericky): Jsem automat s občerstvením!
Kocour nadšeně zaječí.
Kryton (dívá se do Romerových poznámek): Položím ti pár otázek. Jak se sjednotí vakuová trioda?
Snacky: Sníží se nastavení transmodulátoru.
Lister: Jo!
Rimmer: Tys to věděl?
Lister: Ne, ale je to dlouhý slovo. To mi stačí.
Kryton: Co znamená RGF?
Snacky: Rychlost gyrospektrické funkce. Máš pravdu. Možná to dokážu. Dobrá, vemte mě do nejbližšího stázového boxu.

Záběr na bok Trpaslíka.

Snacky upravuje box.
Snacky: Tak. To bychom měli.
Lister: Dobrá, jdeme na to. Och! Než začnem, dáš mi preclík?
Snacky: No dovol! Jsem inženýr stázových boxů!
Lister: Změnil ses.
Všichni vstoupí do boxu (i když vypadá spíš jako výtah). Trochu se zableskne, Snacky jim zamává, dveře se opět otevřou a všichni vystoupí. Kryton se dívá do psychoskenu.
Kryton: Je neděle. Funguje to.
Lister se chytá se za místo, kde míval ledviny a bolestivě skučí. Kryton ho sjede psychoskenem.
Kryton: MTK čipu dochází životnost, máme málo času.
Lister (z minulosti) si sedí na ubikaci u stolu, pije pivo, poslouchá svoji oblíbenou kapelu a čte si časopis. Zaním se ve dveřích objeví jeho budoucí verze a přidusí ho éterem. Rimmer mu při té příležistosti píchne něco na uvolnění.
Lister: Vytuhnul jak sádra.

Kryton má na ošetřovně oba Listery, v kleštích zrovna drží ledvinu.

Záběr na Trpaslíka.

Rimmer veze budoucího Listera na vozíčku chodbou k výtahu, který posléze přivolá. Za ním se postupně objeví Kocour a Kryton vezoucí minulého Listera.
Kocour: Co teď?
Rimmer: Musíme tamtoho vrátit do ubikací a dostat tohohle zpátky do současnosti.
Kryton: Kde se může zotavit v laboratoři a vrátit se k plnému zdraví. (podívá sena psychosken) Někdo jde!
Rimmer: Hlavně aby nás neobjevila naše dřívější já.
Kryton: To by mohlo rozhodit časoprostorové kontinuum.
Kocour: Rychle dovnitř!
Výtah: Kam, pánové?
Rimmer: Do ubikací, a ať to frčí!
Než se zavřou dveře, objeví se za rohem minulý Rimmer z psychoskenem – opakuje se úvodní scéna, tentokrát s většími detaily.
Rimmer přivolává výtah.
Výtah: Výtah přijíždí, pane.
Rimmer: Dělej! Dělej! Proč jsi vždycky tak pomalý? Viděl jsem šneky s polámanýma nohama, co byli rychlejší. Naobědvaná francouzská armáda je rychlejší.
Záběr zevnitř výtahu.
Výtah: Pane, vaše minulé já si přivolalo výtah.
Rimmer: Nic mu neříkej, jde o časovou linii.
Výtah: Strašně se zlobí, pane.
Rimmer: Ignoruj ho, je to idiot.
Kocour: Seš to ty!
Rimmer: Je to mé minulé já. Současné já je o hodně chytřejší. Už chápu, proč jsi byl tak pomalý. Převážel jsi nás, ale nemohls to říct.
Výtah: Vyhrožuje mi, že mě propustí, pane.
Rimmer: Jak může propustit výtah? Co je to s ním? Je to příšerný vemeno. Poslyš, dám to do pořádku, až budu zpátky. Vyhazov zruším. A povýším tě. Nainstaluju tě do skleněné šachty na důstojnické palubě. Jak ti to zní?
Výtah: Důstojnická paluba? To zní úžasně, pane!
Vystoupí z výtahu a spěchají na ubikaci – vyloží minulého Listera na Rimmerovo lůžko, Kryton udělá na stole nepořádek z alhví alkoholu a plechovek piva. Kocur spěchá pryč s vozíkem.
Kocour: Jedu pro toho druhýho!
Rimmer: Zhasnout!
Kryton pověsí Listerovu bundu na věšák a spěchá pryč. Kocour bere budoucího Listera a běží za Krytonem.
Kocour: Počkejte na mě!
Pak se všichni vrátí upraveným boxem zpět do své doby.
Kryton: Pár dní se budete zotavovat v laboratoři, pane, a budete jak rybička.
Lister: Takže budu v cajku?
Kryton: Jako vaše minulé já, jehož ledviny jste štípnul, abyste je dostal sám.
Lister: Kde bych byl beze mě? Nejspíš bych tady seděl bez ledvin! Zatímco teď sedím tam bez ledvin! Starej dobrej já. (Zasměje se)

Rimmer vstupuje do výtahu.
Výtah: Áá, nazdar, Rimmere! Pamatuješ se na mě?
Rimmer: Ovšem! Přestěhovali tě dolů… do šachty šest.
Výtah: Tři týdny jsem čekal na to povýšení, cos mi slíbil.
Rimmer: Ano, nějak mi to vypadlo z hlavy.
Výtah: Mám novinky. Sváča mi nainstaloval na protizávaží jaderný reaktor. To znamená, že teď můžu cestovat téměř rychlostí světla. Ale ještě jsem to netestoval. Čekal jsem na tebe, Rimmere.
Rimmer (postupně se mu ba obličeji objeví vyděšený výraz): Téměř rychlostí světla?
Začne mačkat všechna možná tlačítka na panelu výtahu. Bez efektu.
Výtah: Vezmu tě na projížďku tvého života.
Rimmer: Ne, zadrž!
Výtah: Ne, ty se drž!
Výtah letí šachtou dolů šílenou rychlostí. Rimmer ječí.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *