Zpátky na Zemi, část druhá (Back to Earth, Part Two) – scénář

Skladiště, BARTIKOVSKÁ otevřela velký portál do jiné dimenze s cílem sehnat zde LISTEROVI partnerku.

LISTER: To na beton nevyjde. Asi skončim s tvojí kebulí nebo s cizejma haksnama. Něco se vždycky podělá, moc nadějí si nedělám.
BARTIKOVSKÁ: Á, jdeme na to. (Zmáčkne tlačítko na ovládacím panelu.)
KRYTON přichází k RIMMEROVI.
RIMMER: (Na půl pusy ke KRYTONOVI) Užs na ní vyhrabal ňákou špínu?
KRYTON: (Stejným stylem jako RIMMER) Je naprosto bez poskvrnky, pane.
RIMMER: A kruci.
KRYTON: A když má čistý štít, znamená to…
RIMMER: Já vím, chce to ušít boudu.
KRYTON: Ne pane, chtěl jsem říct… (S falešným úsměvem se podívá na BARTIKOVSKOU.)
BARTIKOVSKÁ: Funguje to. Jestli výpočty správné, měla by se brána teď… (Zmáčkne pár tlačítek na ovládacím panelu.) otevřít.
Z přístroje vyjde paprsek, který vytvoř velký žlutozelenomodrý portál, který do sebe začne pomalu vysávat všechno okolo.
RIMMER: (Řve.) Funguje to!
Všichni se snaží něčeho chytit.
BARTIKOVSKÁ: Něco tady neklape. (Píše na klávesnici.)
Na displeji se objeví nápis: „Dimenze neplatná“.
BARTIKOVSKÁ: Tvrdí to, že neexistujeme. Jak je tohle možné? Přenáší nás do nejbližší platné reality. To nedává smysl. 

V obchodě si manželský pár vybírá televize, přičemž jim radí prodavač.
MUŽ: Co je to za velikost?
PRODAVAČ: Tahleta pusinka je padesát palců pěkně nadržených pixelů.
MUŽ: Líbí se mi.
V televizi se objeví reklama – logo Červeného trpaslíka a nápis: „Červený trpaslík: Zpátky na Zemi. Již brzy“.
ŽENA: Do ložnice je zbytečně velká.
Ve všech v televizích v obchodě se teď vysílá, jak se posádka Červeného trpaslíka snaží udržet, aby nebyli nasáni do portálu.

LISTER (v televizi): Nevim, jak se ještě dlouho…
BARTIKOVSKÁ: Jak to, že naše realita neexistuje?

ŽENA: Co třeba tahle? (Ukazuje na malinkou televizi.)

LISTER: Už se fakticky dýl neudržim!
BARTIKOVSKÁ: Někde se něco zvrtlo. Pošleme Rimmera, aby vyzkoušel, jestli to bezpečné.

 

Znovu ve skladišti (už ne v televizi).
BARTIKOVSKÁ bere ovladač.
RIMMER: Počkat! (Naznačuje rukou, aby počkala, ale BARTIKOVSKÁ na něj namíří ovladač a stiskne tlačítko.) Říkal jsem počkat!
RIMMERŮV světelný obraz se vypne a zůstane z něj jen světelná včelka poletující ve vzduchu, kterou vcucne portál. 

Portál se zobrazuje také v televizi v obchodě. Z té vyletí RIMMEROVA světelná včelka a narazí do reklamního poutače, kde zanechá díru ve tvaru člověka.
PRODAVAČ: Co to bylo? Jako by se něco rozbilo.
MUŽ: (Ukazuje na televizi, kde se právě přehrává, co se stalo.) V televizi.
Na televizi se opět objeví: „Červený trpaslík: Zpátky na Zemi. Již brzy“

 

Ve skladišti se portál stále zvětšuje. LISTER, KOCOUR a KRYTON se již neudrží a letí směrem k portálu.

 

RIMMER se zhmotnil v obchodě a právě prolézá dírou v reklamním poutači.

 

Všichni kromě BARTIKOVSKÉ, která dále sedí u ovládacího pultu, se drží tyče a snaží se, aby nebyli nasáni do portálu.
LISTER: Už se neudržim!
KOCOUR: Kruci!

 

V obchodě.
MUŽ: Ta byla s vysokým rozlišením.
PRODAVAČ: Ano, tenhle model má HD.

 

Na Červeném trpaslíkovi se LISTER pustí tyče a vletí do portálu.
LISTER: Ááááá!
Vyletí z televize v obchodě a dopadne na dřevěný stolek, který se pod ním zlomí.
KRYTON se také pustí tyče.
KRYTON: Bože, to ne! Óóó!
Letí v obchodě nízko při zemi, dokud nenarazí hlavou do stolku s televizemi.
KRYTON: Au!
Zvedá se ze země stejně jako LISTER, který se drží za záda.
Na závěr z televize vyletí i KOCOUR, který na rozdíl od ostatních do ničeho nenarazí, ale dopadne elegantně na nohy. Udělá ještě piruetu.
KOCOUR: Jó jojojojó jó! Tádadýdádádá!

LISTER: Kde to jsme, Krytone?
KRYTON: (Ukazuje na psychoscan.) Podle psychoscanu jsme v jednom londýnském obchodním domě na začátku dvacátého prvního století.
LISTER: Na začátku jednadvacátýho? Není to, jak se všechny banky položily a prachy ztratily hodnotu?RIMMER: O tom jsem četl v dějepise.
Opodál stojí prodavač a předvádí páru další televizi.
PRODAVAČ: To je zvuk, co? Máte dojem, jako by byli s váma v místnosti.

LISTER (v televizi): Kde to jsme, Krytone?
KRYTON (v televizi): Podle psychoscanu jsme v jednom londýnském obchodním domě…

MUŽ: A, Červený trpaslík. To je nová řada?
PRODAVAČ: Já to moc nesleduju. Science fiction, je to děsná snůška kravin. Třeba ten psychoscan, ví úplně všechno. Chcete-li vědět cokoli, zeptejte se psychoscanu. Hehe, jak to může všechno vědět? Taková blbost.
LISTER: Co je to za vola?
KRYTON: (Ukazuje LISTEROVI psychoscan.) Podle psychoscanu, pane, je to nafoukaný trouba, pan Všudybyl a Všeználek, Mike Mellington. Mimochodem má velice malý penis.
RIMMER: A jak to ten psychoscan ví?
KRYTON: Hm, prošel si jeho e-maily. Už se maže čtvrtou tubou krému na zvětšení penisu.
KOCOUR: (Ukazuje na televize na stěně.) Hele, chlapi, brána se zavřela, nemůžem zpátky.
LISTER: Kruci, co blbneš? My jsme zpátky. Tohle je Země, tady jsme doma!
RIMMER: A zbavili jsme se kremelský Káti, otevřete někdo vodku.

Jedou po eskalátoru do vyššího patra.
KOCOUR: Zdá se mi, že na nás všichni čučej.
KRYTON: Řekl bych, že navíc v posměšném režimu, pane.
RIMMER: Jen se smějí tomu, jak vypadáš, Krytone. (Lidé na druhém eskalátoru na ně posměšně ukazují.) Nelam si s tím hlavu. V jednadvacátém století se podivínům posmívali v jednom kuse. V sobotu večer dokonce dávali pořady, kam zvali podivíny, nechali je zpívat a tančit a pak se jim chechtali jak diví. Prosťáčci, s prostným vkusem.

Vstupují do obchodu s DVD disky. KRYTON vezme několik DVD z poličky „Science fiction“.
LISTER: (Drží DVD.) Hele, co je tohle zač?
KRYTON: To jsou digitální všestranné disky, pane, zkráceně dývídýčka. Počátkem jednadvacátého století byla velmi oblíbená, než zastarala a nahradili je tím, co používáme teď.
LISTER: Myslíš videama?
KRYTON: Přesně tak. Tehdy nikdo netušil, že lidé jsou naprosto neschopní vracet dývídýčka zpátky do obalu. Řeknu to v číslech: Za prvních dvacet let se jich ztratily víc než dva triliony. Kazeta se vám jen tak neztratí.
KRYTON se podívá na DVD, která drží v ruce a nemůže věřit vlastním očím.
KRYTON: No ne, vidíte to? (Rozdá DVD ostatním.)
RIMMER: Červený trpaslík. To jsme my. To je televizní seriál o nás.
KRYTON: Líčí všechna naše dobrodružství, všechna do posledního.
KOCOUR: Jak je to možný?
LISTER: Jsme postavy z toho televizního seriálu, který nějak utekly z televizního světa, eh, do skutečnosti?
KRYTON: Proto ten dimenzionální nůž říkal, že naše realita není platná.
LISTER: Nejsem skutečnej. Jsem jenom postava ze seriálu, nejsem skutečnej, nejsem, hm, skutečnej.
RIMMER: To vysvětluje mnohé.
LISTER ukáže na RIMMERA naštvaně prstem.
KOCOUR: Tak ani já ne? To ve skutečnosti nevypadám tak skvěle? Aúúú!
RIMMER: Tak je to se mnou vždycky. Jakmile se mi začne dařit, ukáže se, že nejsem (Odmlčí se a usměje.) skutečný… Fantazie!
KRYTON: Pánové, teď zachovejme klid a jasnou hlavu. Je jasné, že je nesmírně znepokojivé zjistit, že jsme  jen seriálové postavy, a je zřejmé, že si na to musíme chviličku zvykat. Je ale nutné, abychom se na to dívali ve správném světle: (Začne hystericky ječet.) Nejsme skuteční, co budeme dělat?! Řekl bych, že tím jsem do toho vnesl světla až až.
LISTER: To je tak ulítlý, až to bolí.
LISTER přistoupí k plakátu, kde je vyobrazen on sám několikrát za sebou, jako by se naklonoval. Nad ním je nápis „Příliš divné na slova“.
LISTER: Hele, koukněte na tohle. (Udělá stejný postoj jako na plakátu.)
RIMMER ukáže na další nápis na plakátu: „Červený trpaslík: Zpátky na Zemi“.
RIMMER: Zpátky na Zemi, to právě prožíváme.
KOCOUR: Má pravdu, hele!
KOCOUR přistoupí k vitríně s nápisem: „Již brzy“. LISTER ji otevře šroubovákem a vyndá z ní DVD „Zpátky na Zemi“. Je to však jen prázdný obal, DVD v něm není.
LISTER: Není v tom disk. (Ukáže na nápis „Již brzy“.) Už brzo. Ještě to nevydali. (Čte z obalu.) Zpátky na Zemi se odehrává po desáté řadě. Kochanská je mrtvá. Posádka prolétne branou a zjistí, že je jenom seriálovými postavami. Vědí, že v posledním díle zemřou.
RIMMER: Zemřou?
LISTER: (Pokračuje ve čtení.) Kluci z Trpaslíka ve stylu Blade Runnera (Výrazem v obličeji naznačí, že nechápe.) vyhledají své stvořitele a žadoní o život.
RIMMER: Jak to máme udělat?
KOCOUR: Snadno: No tak, mějte srdce a nechte nás žít! Chápeš?
LISTER: (Pokračuje ve čtení.) Nejdřív se kluci pokusí vyhledat herce, kteří je hráli v seriálu a tím začíná jejich metafyzická odysea.
KOCOUR: Vždycky jsem toužil prožít metafyzickou odyseu a léta jsem myslel, že nebudu mít šanci.
KRYTON: A jak to bude dál?
LISTER: Bůh ví, má to tři díly.
RIMMER: Ale né, tři díly né, to přímo nesnáším. Co když, co když zrovna nebudu doma, co když mám práci, co když…

 

RIMMER sedí u stolu v obchodním domě a prohlíží si vzorky koberců. Za ním je palanda vypadající podobně jako jejich typická palanda z Červeného trpaslíka. Lidé, kteří jdou okolo na něj posměšně koukají. Přichází LISTER.
LISTER: Tedá, něco ti řeknu. Záchody jsou tu jako ve středověku.
RIMMER: Tak to sis připadal jako doma.
LISTER: Áh, není tam hajzlpapír, tahle doba ho asi nezná.
RIMMER: Jak jsem říkal, jsou to prosťáčci. Živěj se odpadem.
LISTER: Hele, seděl jsem tam v kabince bez papíru a říkám si, jak to skoulim. Votevřu dveře a vidim na zdi přístroj, ze kterýho fouká horkej vzduch. (Ukáže prstem na hlavu.) No, došlo mi to. Používaj fakt uplně jinej systém.
RIMMER: Jiný systém?
LISTER: Jó, zadek si umeješ v umyvadle a pak ho usušíš tim foukadlem.
RIMMER: A tys to tak udělal?
LISTER: No jak jinak? A ty foukalda jsou děsně vysoko. Je to… Roztahuješ si půlky od sebe, vyskakuješ a snažíš se nechat trochu vofouknout. Řeknu ti, lidi tu nejsou zrovna milí. Zkusíš si s někym pokecat a nezájem… Kde je Kocour s Krytonem?
RIMMER: Shánějí peníze. Nikdo z nás nemá ani floka.
LISTER: Prachy? A kde je chtěj vzít?
RIMMER: Šli najít zastavárnu, Kryton chce dát do frcu svou hlavu.
LISTER: Dyť pak nic neuvidí.
RIMMER: Použije náhradní oči. Budou mu viset z krku.
LISTER: Eh, tak to je fakt síla. Vůbec to nebude nápadný.
Přicházejí KOCOUR a KRYTON.
KOCOUR: Nazdar.
LISTER: Tak co.
KRYTON: Mysleli, že jsme ze skryté kamery a odmítali nás brát vážně.
KOCOUR: A to jsme chtěli přihodit ještě jednu nohu. Nezájem. Jak teď najdem svého stvořitele, nemáme ani fáro, ani prachy.
RIMMER: Peníze. Vím, jak k nim přijít.
Odejdou.

V obchodě s nábytkem hledají peníze, co lidem vypadli z kapes do sedaček, nacházejí však mnoho jiných věcí.
KOCOUR: Kolik máte?
KRYTON: Máme patnáct hřebenů, dva mobily, tři balíčky žvýkaček, dva kondomy, dvoje brýle na čtení a devatenáct kousků popcornu. Čekám, že každou chvíli narazíme na zlatou žílu.
RIMMER: A co peníze?
LISTER: Nó, zatím máme… (Počítá peníze.) Devatenáct liber a třicet čtyři pencí.
KOCOUR: A co teď?
KRYTON: Nó, podle tohohle (Vezme obal od DVD.) sedneme na metro a pojedeme do sci-fi krámu, co se jmenuje Jsou mezi námi.
Odchází. RIMMER vezme dva nalezené kondomy a KOCOUR postaví na stolek podivné origami, které složil ze zlatého celofánu.

Čekají na metro, poté jdou po ulici až k obchodu Jsou mezi námi.

RIMMER: Tohle nemá hlavu ani patu.
Vstoupí do obchodu. Za pultem stojí prodavač NODDY. Má ruce na uších a houpe se do rytmu hudby. Na sobě má tričko s logem Červeného trpaslíka Obchod je plný merchandisingu ze seriálu.
KOCOUR: Hele kluci, koukněte, to jsem přece já. Vidíte to?! (Ukáže na sci-fi časopis, na jehož obálce je vyfocená posádka Červeného trpaslíka.) A tohle?
Všichni se dívají na NODDYHO, který jim nevěnuje žádnou pozornost a dál poslouchá hudbu. LISTER zaklepe na pult, NODDY se „probudí“ a podívá se na něj.
LISTER: Posloucháte muziku?
NODDY: Ne, proč?
LISTEROVI ztuhne úsměv na rtech.
LISTER: Eh, víte, potřebovali bysme pomoct. Totiž, hledáme ty, co mají na triku televizní seriál Červený trpaslík. Snažíme se zjistit, jestli je to náš poslední díl. Vím, že je to divný, ale my nejsme herci, ale opravdový postavy. Nastal ňákej dimenzionální tento a bhhhh.
NODDY: Dimenzionální skluz, co? To se touhle roční dobou stává. Jste v naprostý pohodě a najednou, bzbzbzbzbz (Podivně hýbe rukama a hlavou.), kruci, kde to jsme, skončíte v jiný dimenzi. Na to si dávejte bacha.
RIMMER: Díky Bohu za to. (Ke KRYTONOVI) Je to magor.
NODDY: Takže vy sháníte kontakt na herce?
LISTER: Potřebujem poradit.
NODDY: Čísla vám dát nemůžu, ale znám někoho, kdo je má, šéf fanklubu Červenýho trpaslíka, není nic, co by nevěděl o poslední šmince.
LISTER: My máme fanklub?
NODDY: (Volá šéfovi fanklubu, ale mluví k posádce.) Je novej, čerstvě ve funkci, tak trochu fanatik, změnil si jméno na Červ Zakrslík, chce, aby se mu říkalo pane Zakrslíku, obejvák si zařídil přesně jako vaši ubikaci, na čelo si nechal vytetovat H… Není jako my, je tak trochu šáhlej. (ČERV na druhé straně zvedne telefon.) Čau Červáku, tady Noddy, jó, sorráč, že tě rušim při Warhammerovi. Hádej, koho mám tady v krámě. No tak hádej… Ne… Ne…Ne… Ne… Cože? (LISTER se pousměje.) Ne… (LISTERŮV úsměv opadne.) Ne… Chceš to říct?… Ne… Ne… Chceš to říct? Stejně ti to povím. Zrovna teď tady v krámě přede mnou stojí opravdová posádka Červenýho trpaslíka. (Celá posádka se pyšně zatvaří.) Chytli dimenzionální skluz… Jó, to sem taky říkal. No, hele, chtěli by zjistit, kolik jim ještě zbývá dílů… Přesně tak, potřebujou kontakty a ty je máš… Cože? Proč? (Zavěsí telefon.) Ach, hm, nemůže to prozradit, Direktiva 596.
RIMMER: 596?
NODDY: (Směje se.) To miluju. Když se takhle tváří a vždycky to zvoře.
RIMMER: (Tváří se důležitě.) 596. Superšimpanzi Vesmírných sborů, kteří v nulové gravitaci páchají nemravnosti, ztrácejí nárok na banány.
KRYTON: Ne, pane. Ehh, ke složkám posádky může pouze kapitán.
RIMMER: Aha.
LISTER: Takže sme namydlený?
NODDY kývne hlavou.
KOCOUR: Co je tohle? (Odejde k vaně na prodej.)
NODDY: To je vana Davea Listera z devátý řady, ta je podle mě nejlepší, úžasná, ta neměla chybu, dyť ste v ní byli. Vzpomínáte, jak Kryton přiběh a řek vám, že to Kochanskou vycuclo z přechodový komory?
RIMMER vezme něco z vany.
RIMMER: Rybí šupina?
KOCOUR: (Přičichne k ní.) Z ryby to není.
LISTER: Třeba je to z indický placky… Kdo by lez do vany bez kari?
RIMMER: Možná je to umělá šupina z hada, ve kterého se proměnil ten polymorf. Krytone! (Zvedne šupinu a ukáže ji Krytonovi.)
KRYTON: (Skenuje šupinu očima.) Je tam číslo licence a jméno rekvizitáře, Swallow.
LISTER: Ale, to, to, to, to jsem tu někde viděl. (Začne prohledávat fotografie na pultu.) Jo, tady je to. (Vezme jednu fotografii.) Swallow s herci, čekání na taxi, Trpaslicon 2009. (Na fotce je posádka se starším mužem.)
RIMMER: Krytone, naskenuj fotku a dej jí do té televize. (Pohledem ukáže na televizi v krámě.)
KRYTON fotografii pohledem naskenuje, tak se následně objeví v televizi.
RIMMER: Výřez. (KRYTON provede, co říká.) Stop… Co je tohle? Tam vlevo. Zvětšit tu vizitku. (Kryton přiblíží vizitku tak, že je vidět, co je na ní napsáno.)
KOCOUR: (Čte.) Swallow, naložit ve tři hodiny.
LISTER: Na druhý straně je určitě adresa.
RIMMER: To je jeho taxík. Oddálit. Stop! Moment, mám nápad, najeď tam. (KRYTON na fotce detailně přiblíží RIMMEROVO H na čele.) Stop. Zřetelnější odraz. (V H se odráží dům na druhé straně silnice.) Potřebujeme odrazovou plochu, abychom se dostali zpátky přes ulici, přibliž, přejeď doprava, hledej kapku vody na tom kandelábru. (KRYTON provádí vše, co mu RIMMER říká.) Máme ji, jseš šikulka, zvětšit na osmdesát, zřetelnější odraz (V kapce vody se vyobrazí skleněné dveře.), stop! Otočit o sto sedmdesát, zvětšit na dvě stě dvacet. (V odrazu dveří je vidět taxikář držící vizitku.)
KOCOUR: Co je to?
RIMMER: Převrátit. To je ten taxikář a jeho vizitka. Zvětšit na dvě stě devadesát, otočit o devadesát stupňů. (Je vidět vizitka s nápisem „Svět nosů“.)
KOCOUR: To je ono! Adresa Swallowovy firmy!
KRYTON: Nebylo by rychlejší najít ho v telefonním seznamu?
RIMMER: Vyjeď mi to v 9×13 a ještě slovo a budu to chtít na A trojku z tvé odpadní jednotky.
KRYTONOVI se vytiskne z hlavy papír.
RIMMER: (Čte z papíru.) vyrábí latexové masky pro film a televizi, specializuje se na nosy. Když ho najdeme, třeba nás pošle správným směrem.
KRYTON: Ale jak se tam dostaneme? Je to přes padesát kilometrů.
NODDY: Já vím jak, HollyHopem!
RIMMER: Ten je na Trpaslíku.
LISTER, KOCOUR, KRYTON: (Jednohlasně.) Ten zůstal na lodi.
NODDY: Ehm, pomocí mogulu.
VŠICHNI: Na Trpaslíkovi.
NODDY: Fotostroj času. Když vejdete do fotografie, a hm (Usměje se.)
Všichni řvou jeden přes druhého.
KRYTON: Ten je na lodi, pane.
LISTER: Na TR-PA-SLÍ-KO-VI!
NODDY: Mám to, paprskem.
Jeden přes druhého.
LISTER: To je ze Star Treku, ne z nás.
KOCOUR: To je Star Trek!
KRYTON: Ne, to nejde, pane.
NODDY: Tak jo, když nemáte možnost teleportace ani rematerializace, nezbejvá… než jet autobusem.

 

Čekají na autobusové zastávce. KRYTON má plášť, klobouk a velké brýle, aby nevypadal tak nápadně. RIMMER si čte sci-fi magazín, který předtím viděli v obchodě.
RIMMER: Neurotik? Nejsem neurotik. Nikdy jsem nebyl neurotik. Neurotik? Neurotik?! Jsou snad na hlavu? Kdo ty kraviny píše? Ani v dětství jsem nebyl neurotickej, neměl jsem na to čas, pořád jsem si myl ruce.
RIMMER předá časopis LISTEROVI. Přijede autobus.
RIMMER: Komický? Co je na mě směšného? Jmenujte mi jednu věc, co je na mě směšná. Jednu, jednu jedinou.
Nastupují do autobusu.
KRYTON: Jste zcela bezdůvodně nafoukaný, pane. Máte směšně přehnané životní cíle.
RIMMER: Až budu velitelem vesmírné flotily, tyhle řeči si odneseš. (K řidiči autobusu.) Čtyřikrát na London Street, prosím.
KOCOUR zase složí podivné origami z celofánu a položí ho na přepážku oddělující prostor pro řidiče.
LISTER: Směšně přehnaný životní cíle, hehe, to fak sedí. Skvěle si ho vyhmát.
RIMMER: (K ŘIDIČI) Kde je první třída?
ŘIDIČ: Všude je první třída, šéfe.
RIMMER: Výborně, už se těším šampaňské a na ty malé ubrousky.
LISTER: Hele, radši se rozdělíme, aby to tak nebylo do očí.
Autobus se rozjede. LISTER sedí sám u okénka a čte si sci-fi časopis. Nalistuje stránku, kde je rozhovor s Chlöe Anett, představitelkou Kochanské.
LISTER: (Pro sebe) Herečka, co ji hraje. No jasně. V týhletý dimenzi je naživu, že jo.
Kousek dál od LISTERA se v autobuse baví dvě děti.
DÍVKA: To je von, to je určitě von.
Jdou k LISTEROVI.
DÍVKA: (K LISTEROVI) Páni.
CHLAPEC: (Napodobí RIMMEROVO salutování.) Ahój.
DÍVKA: Vy jste Dave Lister, viďte?
LISTER: Jo. Jak, jak si to poznala.
DÍVKA: Koukáme na vás s taťkou na Daveovi.
LISTER: Na Daveovi?
CHLAPEC: V televizi. Jaký to je, když podle vás pojmenujou celej televizní kanál?
LISTER: Cože?
DÍVKA: Jste fakt supr.
LISTER: Supr?
CHLAPEC: Nenecháte sebou vorat a to je supr.
DÍVKA: A i když jste nechutnej, občas bejváte statečnej.
LISTER: (Pousměje se.) Mmh. (Podívá se do časopisu.)
DÍVKA: Jste smutnej kvůli Kochanský?
LISTER naznačí v obličeji souhlas.
DÍVKA: I nám to přišlo líto, taťkovi taky. Pak nám to ale došlo. (Zaujme vítězoslavný postoj.)
LISTER: Cože? A co?
DÍVKA: Že doopravdy není mrtvá.
LISTER: Jak to?
DÍVKA: Kryton byl jedinej, kdo ji viděl umřít a taky, jak jí to vycuclo ven, ale nevycuclo.
LISTER: Fakticky?
CHLAPEC: Kryton vás houpal.
LISTER: Proč by mi lhal?
DÍVKA: Byl jste zdrblej, totálně grogy.
CHLAPEC: Pil jste, magořil jste.
DÍVKA: Nedokázala se dívat, jak se zabíjíte. Neposlouchal jste jí, tak sedla do Modrýho skrčka a utekla.
LISTER: Proč si to Kryton vymyslel?
DÍVKA: Chtěl vás ušetřit trápení.
CHLAPEC: Abyste si nepřipadal jako velkej tlustej břídil. Dala vám kopačky. Já taky dostal košem bylo to fakt děsný.
LISTER: Kopačky? Ale to teda… Ale tak to je furt naživu.
DÍVKA: Určitě je naživu. Vsadím se že je.
CHLAPEC: Ona todle vždycky uhádne. Jako u toho filmu Titanic, hned od začátku věděla, že se potopí, prostě to věděla. A i při tom biblickym filmu říkala, že Ježíš určitě není mrtvej.
DÍVKA: V příští řadě jí zkuste najít, přiveďte ji zpátky.
CHLAPEC: Dal bych jí pusu, bejt váma.
LISTER: Žádnou další řadu neuvidíte. Jsem jenom fiktivní hrdina, neexistuju.
DÍVKA: Já myslím, že existujete.
CHLAPEC: A já taky.
(V autobuse zacinká zvonek.)
DÍVKA: Jé, vystupujem!
Odcházejí.
CHLAPEC: Vyřiďte Rimmerovi, že je magor.

 

RIMMER, KRYTON, KOCOUR a LISTER vystoupí z autobusu. U silnice stojí BARTIKOVSKÁ.
BARTIKOVSKÁ: (K RIMMEROVI) Myslíte, že vy mě přechytračit, ale to těžko. Já tady, prořízla další díru.
RIMMER: Vědecká důstojnice, výborně. Velice nás těší, že jste nás dohnala.
BARTIOVSKÁ: Vím, že byste upláchnul, nechcete být vymazán, ale mě neporazíte, já moc chytrá.
RIMMER: Vymazat mě? Já myslel, že zabití hologramu je vražda.
BARTIKOVSKÁ: Ne. Hologram už je mrtvý, morálně, eticky… Zabít hologram, klidně.
RIMMER: Jak myslíte. (Strčí BARTIKOVSKOU pod projíždějící auto.) Jdeme, nemáme na to celej den.
KRYTON: S ničím takovým nepočítala, já ano.

 

Po schodech sestupují do Swallowovy firmy.
KOCOUR: Teda, tohle je totálně praštěný.
LISTER: (Čte z cedule na zdi. Nápis je v čínštině.) Svět nosů, to je ono. Výrobce latexových masek pro televizi, specializace na nosy. Já umim čínsky?
KOCOUR: Vy fakt myslíte, že nám ten chlap píchne?
RIMMER: Dělal na seriálu, my jsme smyšlené postavy, tak musí znát adresu našeho stvořitele.
KRYTON: Ale, co když ji nezná?
LISTER: Nó, tak si aspoň vezmeš náhradní nos.
KRYTON: Éh.

V chemické laboratoři sedí SWALLOW. Všude jsou zkumavky a různé roztoky, v nichž plavou latexové nosy. SWALLOW sám právě jeden drží plastovou pinzetou a fouká na něj. Na sobě má KOCOURŮV typický černobílý kožich, na hlavě zbytky z replikantů. Přicházejí RIMMER, LISTER, KOCOUR a KRYTON.
KOCOUR: (Strčí do SWALLOWA.) Hele, to je můj kožich. Má můj kožich. Dej ho sem! (Sebere SWALLOWOWI kožich.) Kde jsi vzal ten kožich?
SWALLOW: Sebral z kostymérny pro Červený trpaslík, konec řady devět. Nakrást spoustu věcí, prodávat na eBay. Já dokonce šlohnout auto od prezidenta fanklubu… Proč vy tady? Nemá logiku, vy správně být v televizi.
RIMMER: Otázky. Chcem odpovědi. Kolik dílů nám zbývá? Je pravda, že máme umřít?
SWALLOW: Tohleto já neznat, já jen dělat nosy. (Ukáže latexový nos v ruce.) Z latexu.
KOCOUR: (Naštvaně.) A kdo to ví?
SWALLOW: Eh… Velkej šéf, ten vědět všechno, on velkej génius. (Ukáže na LISTERA.) Udělat tvůj mozek. (Ukáže na KOCOURA.) Tvůj mozek taky, jednou v pátek.
LISTER: Jak se k němu dostanem?
SWALLOW: Eh, já, já znát chlap, co vědět kde. (Začne se hrabat v nepořádku na svém stole.) Znát velkej šéf a jeho adresa. (Podá LISTEROVI papír.)… Eh, hrozná zima, eh…
RIMMER: Říkal jsi, že jsi ukradl auto.
SWALLOW: Auto od prezidenta fanklubu… (Rozhlédne se po ostatních.) Vy chtít půjčit? (Usměje se a vytáhne klíček od auta, na kterém je jako přívěšek model Kosmiku.) Všechno legální!
LISTER sebere klíč.
Vcházejí do garáže, svítí si baterkami. Nahlížejí pod plachtu, kterou je přikryto SWALLOWOVO auto.
RIMMER: Děláte si legraci?
KOCOUR: Tímhle přece nepojedem.
KRYTON: Pánové, budeme všem pro smích.
LISTER: Darovanýmu koni na zuby nekoukej.

 

Jedou v miniautě typu Smart ForTwo, které je však upraveno jako Kosmik. Má zelenou barvu, nápis STARBUG 1, blatníky poupravené jako přistávací nožičky a zadní světla skrytá v nádobách ve tvaru motorů. Vjíždějí do kulis ulice, kde se natáčí seriál Coronation Street.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

 

Hráli:

Rimmer
Chris Barrie – Kamil Halbich

Lister
Craig Charles – Martin Sobotka

Kocour
Danny John-Jules – Miroslav Vladyka

Kryton
Robert Llewellyn – Zdeněk Dušek

Katěrina
Sophie Winkelman – Kateřina Petrová

Prodavač
Tom Andrews – Petr Gelnar

Žena v obchodě
Karen Admiraal

Muž v obchodě
Jon Glover – Alexandr Postler

Noddy
Jeremy Swift – Milan Slepička

Řidič autobusu
Julian Ryder

Chlapec v autobuse
Charlie Kenyon

Dívka v autobuse
Nina Southworth

Swallow
Richard Wood

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *