Roztavení (Meltdown) – scénář

Ubikace

KOCOUR a LISTER sedí u stolu a hrají karty. Sedí tu i RIMMER a vypráví jim.

RIMMER: A jak tam tak sedíme ve 2:30 ráno, začal jsem litovat, že jsem se kdy přihlásil na kadetku. Na jih od nás byla voda  a dostat se přes ni jsme nemohli. Z východu a západu nás vzaly dvě armády do kleští. Jediná cesta vedla na sever; tak jsem to risknul a modlil se, aby mi bohové přáli. Vzal jsem kostky a hodil dvě šestky. Caldecott byl u vytržení! Ještě jeden hod –  další dvě šestky!
LISTER: Rimmere, co je to s tebou? Copak nechápeš, že na tvoje vyprávění neni nikdo zvědavej? Dyť ty máš těžkou duševní chorobu, která tě tak oblbuje, že nudíš lidi k smrti. Jak to, že to necejtíš!?
RIMMER: Takže jsem vzal zase kostky… To bys nevěřil! Další dvě šestky.
LISTER: Rimmere!
RIMMER: Co?
LISTER: Nikoho nezajímá tvoje pitomá historka o tom, jak jsi to nandal v kostkách svýmu učiteli na kadetce.
RIMMER: A najednou zvrat!

LISTER: Ne!

RIMMER: Hodil jsem dvojku a trojku. Caldecott vzal kostky a hodil dvě jedničky – nevzdal jsem to!!!
LISTER: Kocoure, řekni mu něco.

KOCOUR: (Vyndá si vatu z uší) Co je?
RIMMER: Abych vás dlouho nenapínal. Hodil jsem pětku a čtyřku, což přebilo jeho pět a další dvě šestky. Po nich dvě čtyřky a dvě pětky. Když pak hodil trojku a dvojku, padla mi šestka a trojka.
KOCOUR: Ten blbec by moh´ nudit za vlast!
LISTER: Mě by zajímalo, jak si můžeš pamatovat jaký kostky jsi hodil, když ti bylo 17 let.
RIMMER: Zavedl jsem si herní záznamník. Všechny hody jsem zvěčnil, abych si moh´ nad sklenkou brandy přehrávat své okamžiky slávy. Znáte snad lepší způsob, jak trávit neděle?
KOCOUR: Dostals mě.
RIMMER: Tak! Šestka a trojka a on hodil trojku a dvojku.
LISTER: Nechápeš, že tahle historka jde úplně mimo mě? Ona sama je totiž totálně mimo. Do kosmu! Ty seš naprosto jetej mimoň! Drž už sakra hubu!
RIMMER: Ty nechceš slyšet tu historku?
LISTER: Dyť o tom mluvim už víc jak čtvrt hodiny.
RIMMER: Asi proto, že jsem se nedostal k tomu nejlepšímu…
LISTER: A co bylo to nejlepší?
RIMMER: Ááá, to přišlo o dvě hodiny později, když on hodil trojku a dvojku a já hodil čtyřku a trojku. Vzal jsem kostky…
LISTER: Počkej, Rimmere, přestaň. To nejlepší je stejný, jako ten kýbl nudy předtim.
RIMMER: Ale nevíš, co jsem s kostkami udělal. Třeba jsem mu je nacpal do nosu a praštil mu nosem o stůl, až mu vystřelily z uší. To by se ti líbilo, viď?
LISTER: Dobře, Rimmere. Co jsi s kostkama udělal?
RIMMER: Hodil jsem pětku a dvojku.
LISTER: A tohle má bejt to nejlepší?
RIMMER: Nejlepší bylo, že mě za to poslal do Ruska.

KRYTON se najednou zhmotní na ubikacích s nějakým přístrojem v ruce.

KRYTON: Hmm, zajímavé…

Bzzzt – objeví se o kousek dál.

KRYTON: To je pozoruhodné!

Bzzzt.

KRYTON: To je ale opravdu senzační vynález.
LISTER: A co to je?
KRYTON: No v podstatě je to přístroj, který může převést každého jedince na digitální informaci a pak ho přenese v podobě světelných paprsků jinam do vesmíru. Je to vlastně takový…

Bzzzt.

KRYTON: …transportér hmoty. Šikovná mašinka…

Bzzzt.

KRYTON: …že?
KOCOUR: Kde jsi to vzal?
KRYTON: Asi to bude prototyp. Našel jsem to v laboratořích na palubě Z. Podařilo se mi nahradit chybějící obvody a vypadá to, že je plně funkční. Teoreticky může přepravit několik lidí najednou. (K LISTEROVI) Chtěl byste se chopit mokulu, pane?

LISTER vstane a popadne stroječek.

KRYTON: Za chvíli se sejdeme u navicompu v Kosmiku.

Bzzzt – oba zmizí.

RIMMER: (Ke KOCOUROVI) Jdeme.

RIMMER a KOCOUR vyběhnou ze dveří. Mezitím KRYTON a LISTER vycházejí celí umáčení ze sprchy.

KRYTON: Nezlobte se, pane, zapomněl jsem spustit funkci klesání.
LISTER: Neva, Krytone, projdeme se.

 

Střední sekce Kosmiku

KOCOUR: Hele, krom toho, že to šetří podrážky, k čemu je to dobrý?
HOLLY: Na výzkumné cesty. Přepraví vás kamkoli. Třeba na atmosférické planety v okruhu 500 000 světelných let. Pokud jsou v lokálních systémech formy života, zavede vás přímo k nim.
RIMMER: A jsou v dosahu nějaké atmosférické planety?
KRYTON: No, několik, podle snímačů mokulu, ale nejzajímavější je vzdálená 200 000 světelných let. Za normálních okolností by to Kosmiku trvalo několik miliard let.
LISTER: To by nebylo špatný, Rimmer by dovyprávěl ty kostky.
KRYTON: Kdyby nás pádlo přepravilo podprostorem, byli bychom tam okamžitě.
LISTER: Tak na co čekáme?
KOCOUR: Nikomu nedovolím, aby přeskupoval moje molekuly!
KRYTON: Je to naprosto bezpečné! Přesto navrhuji, abychom s panem Rimmerem letěli napřed na průzkum.
RIMMER: Co?!
KRYTON: Když nebude atmosféra dýchatelná, nám se nic nestane. A pokud bude, pošleme mokul zpátky pro vás.
RIMMER: Víš, Kryťáčku, rád bych se s tebou vydal na průzkum a čelil všem těm velkolepým, neznámým nebezpečím a jako dobrodruh si proklestil cestu džunglí poznání, ale zapomínáš na jedno.
KRYTON: Ne, pane, vaši vrozenou zbabělost jsem vzal v úvahu.
RIMMER: Jsem hologram. Ničeho se nedotknu. Jak mě to přepraví?
HOLLY: Ovšem něco fyzického v tobě přece je.
KRYTON: Přesně tak. Holly, dala bys mi holosrdíčko pana Arthura (samozřejmě chyba v překladu) Rimmera?
RIMMER: Počkej!

Z RIMMERA se stane malá věcička oblého tvaru.

RIMMER: (Vysokým hláskem) Kde to jsem?
LISTER: Tohle je Rimmer?

LISTER si od KRYTONA holosrdce půjčuje.

HOLLY: Jo, poletuje to v něm sem a tam a promítá jeho obraz.

LISTER vyhazuje holosrdce do vzduchu a chytá ho ústy a potom ho plive zpět do ruky.

RIMMER: Bože, to bylo nechutné!
KRYTON: Prosím vás, je to velmi sofistikovaný hardware.
LISTER: Fakt? Zahrál by si někdo squash?
KRYTON: Pane!

LISTER vrací svítící věcičku KRYTONOVI.

KRYTON: Eh, děkuju. Tak, pokud to všechno vyjde, mokul se tady zase zhmotní. Vy jen stisknete zelený knoflík a budete za námi přepraveni v bezpečné vzdálenosti.
LISTER: Tak jo.

Bzzzt – KRYTON zmizí i s holosrdcem.

 

Louka

KRYTON s RIMMEREM se zhmotní na jakési louce.

RIMMER: Kde to teď jsme?
KRYTON: Nedokážu přesně určit naši polohu, ale atmosféra je opravdu dýchatelná. Teď jim pošlu mokul.

Bzzzt – mokul zmizí.

RIMMER: Co teď?

KRYTON: (Hledí vystrašeně kamsi nahoru do dálky) Doporučuji vzít nohy na ramena. Navrhuji pelášit tak rychle, jak to jen místní gravitace dovolí.
RIMMER: Proč?
KRYTON: Kvůli těmhle.

Vidíme dvě nerealistické příšery jak z béčkových hororů z 50.let, vypadají jako opeřené godzily se zobáky a křídly.

KRYTON: Pane?

RIMMER již dávno zdrhá, KRYTON ho následuje.

 

Kosmik

Bzzzt – mokul se zhmotní v LISTEROVÝCH rukách.

LISTER: Tak to vyšlo. Jdeme.

Bzzzt – zmizí.

 

Veliká místnost

Jsme ve velké místnosti s křišťálovým lustrem a velkou fašistickou vlajkou visící nad krbem. Kolem stolu, který je pokryt válečnými mapami a plány, stojí HITLER a dva jeho pobočníci.

HITLER: Blíží se konečný úder, meine Kamaraten! Jejich řady jsou prořídlé, morálka podlomená…

Bzzzt – LISTER a KOCOUR se objeví v pozadí.

HITLER: …my je rozdrtíme!!! Zašlapeme ty červy do země. Rozžvýkáme jejich těla a vyplivneme jako obyčejný Sauerkraut!

LISTER se zmateně snaží provést něco s mokulem.

HITLER: Vetřelci! Chyťte je!
LISTER: Sbohem…

Bzzzt – LISTER a KOCOUR zmizí a objeví se na stole.

LISTER: … kreténi!
HITLER: Dummkopfe, chyťte je!
KOCOUR: Dělej něco.
LISTER: Nevyšiluj! Dělám co můžu!

 

Někde ve tmě

Bzzzt – LISTER a KOCOUR se objeví v malém stísněném prostoru.

KOCOUR: Kde jsme?
LISTER: Nevim.

LISTER si rozsvítí zapalovačem.

LISTER: Šutry. Budem asi v ňáký úzký kamenný chodbě.
KOCOUR: Co budeme dělat?
LISTER: (Kouká vzhůru) Vidim denní světlo. Nevim, počkáme zatim tady, než přijdeme na to, kde jsme.

 

Veliká místnost

HITLER s oběma muži civí do krbu, ve kterém jsou vidět 4 nohy.

 

Uvnitř krbu

LISTER: Aspoň je tu teplo.
KOCOUR: Co to bylo za chlapy?
LISTER: Ten prcek se stupidním knírem byl Hitler a ten praštěnej brejlatej prznitel dětí, to byl Goebbels. Takže bych řek´, že ten tlusťoch byl Göring. Na tuty! Šňupal kokain a byl transvestita. Za jinejch okolností by se stal slavnou filmovou hvězdou.
HITLER: (Hlas) Hände hoch, Sie Schweine!
LISTER: Asi už vim, kde teď jsme.

Veliká místnost

HITLER: Chci ten přístroj!

Fašisté vytahují LISTERA a KOCOURA z krbu a odvádějí je z místnosti.

KOCOUR: Tenhle chlap, že je transvestita?
LISTER: Jo.
KOCOUR: S takovým zadkem?

 

Lesní cesta

Dvě monstra podobná opeřeným godzilám s řevem kráčejí kamsi, zašlapávajíc cestou stožáry elektrického vedení. RIMMER a KRYTON jdou cestou lemovanou stromy.

RIMMER: Už jsme je setřásli.
KRYTON: To je k nevíře, jak vetché a nerealistické ty stvůry byly. Daleko věrnější dinosaury dávali zadarmo ke krabici ovesných vloček. Něco tu nesouhlasí…

Za nimi vyskočí ELVIS PRESLEY a míří na RIMMERA s KRYTONEM samopalem.

ELVIS: Ruce k nebi, pánové! Děkuju vám, děkuju.
Z druhé strany se za nimi objeví PAPEŽ ŘEHOŘ také se samopalem v ruce

PAPEŽ ŘEHOŘ: Koukejte sekat dobrotu a žádný voloviny, nebo bude z vašich vnitřností stříkat mešní víno.
ELVIS: No tak, hněte sebou! Děkuju vám.
RIMMER: Ale kudy?
ELVIS: (Podá svou zbraň PAPEŽI a předvede jedno ze svých jevištních gest, v jehož závěru ukáže kupředu) Tam se dej!

 

Vězení

LISTER a KOCOUR jsou ve vězeňské cele se zamřížovaným okýnkem, kavalcem a železnou skříní v rohu. LISTER se dívá z okna cely, KOCOUR sedí na kavalci.

KOCOUR: Co myslíš, že s náma budou dělat?
LISTER: Cokoli, aby z nás dostali, k čemu je mokul.
KOCOUR: Hele, jestli myslíš mučit, tak řekni slovo „mučit“, já to unesu!
LISTER: Jo, možná nás budou mučit.
KOCOUR: (Zoufale) Ááá, budou nás mučit!
LISTER: No tak, asi nebudou. Ten mokul je nejspíš nezajímá. Normálka nás vyvedou ven… a popravěj.

KOCOUR: To říkáš, abys mě utěšil. Ale ti chlapi jsou ďáblové! Vyhmátnou tvé slabiny, a jak uviděj mě, tak si budu muset vzít odporné bufy a mrkváče a budu zpívat jako pěnkava.
LISTER: Nevim vůbec, co se zvrtlo. Kryton neříkal, že nás zaveze do jinýho času. Mělo nás to dopravit na planetu s dejchatelnou atmosférou. Bůh ví, proč jsme skončili ve Třetí říši.
LISTER kouká ven vězeňským okýnkem.

KOCOUR: Co to tam venku dělají?
LISTER: Něco stavěj.
KOCOUR: Co?
LISTER: (Evidentně v rozpacích) Ale nic, nic, jenom takovou sochu. Moderní umění, jaký dneska koupíš v obchoďáku.
KOCOUR: Z čeho tu sochu dělaj?
LISTER: Ze dřeva. Má to tvar takovýho obrácenýho eL. (Ukazuje písmenko i rukou)
KOCOUR: A není na tom provazový motiv?
LISTER: Něco jako smyčkový téma, jo.
KOCOUR: Je to šibenice, viď? Jestli je to šibenice, řekni „šibenice“, já to unesu!

LISTER: Tak jo, je to šibenice.
KOCOUR: (Zoufale) Stavěj šibenici, ježiši!!!
LISTER: Sakra, nejanči tak. My jim utečeme!
KOCOUR: (Ubrečeně) Jak?
LISTER: No, prostě… přepadneme stráže, štípnem jim uniformy a vyjdeme ven.
KOCOUR: Hráblo ti? To si myslíš, že si oblíknu šedou mimo sezónu? To budu radši viset.
LISTER: Počkej, počkej! Něco se děje. Někam pochodujou, třeba cvičit, nebo…
KOCOUR: Nebo co?
LISTER: Počkej. Tyhle nejsou nacisti. Maj na sobě kostýmy z různejch dob. Jeden je jako Al Capone a další jako Mussolini, Richard III., Napoleon. Vypadá to, že svezli ty nejhorší lumpy z dějin na jedno místo. Panebože, to je James Last! Znám ho dobře z Rimmerovejch desek.
KOCOUR: Co tam dělaj?
LISTER: Teď se jenom řaděj… jakoby do popravčí čety. Jé, počkej, počkej, někoho vyváděj. Přivazujou ho ke kůlu. (Zcela zhrzeně) To je Medvídek Pú!
KOCOUR: Co!?!
LISTER: Medvídek Pú, fakticky! Odmítá pásku přes oči.
KOCOUR: Přivazujou Medvídka Pú ke kůlu?

Je slyšet salva.

LISTER: (Zoufale) Něčeho takovýho by se člověk neměl nikdy dožít.

Dveře se otevřou a do cely je přiváděn další vězeň – je oblečen do smokingu a na hlavě má cylindr.

LINCOLN: Přísahám, pánové! Můžete nám zpřerážet kosti, ale našeho ducha nikdy nezlomíte! (K LISTEROVI s KOCOUREM) Buďte pozdraveni, jmenuji se Lincoln, Abraham Lincoln.

 

Velitelství

V tmavší místnosti jsou čtyři lidé – MARILYN MONROE, ALBERT EINSTEIN, PYTHAGORAS a STAN LAUREL. MARILYN si pudruje nos, EINSTEIN sedí u stolu, PYTHAGORAS stojí před tabulí s velkým dřevěným pravítkem v ruce,  LAUREL prostě jen stojí.

EINSTEIN: Musíme se s tím smířit, válka je prohraná.
STAN LAUREL: (Plačtivým hlasem a s typickou grimasou) Ale co budeme dělat? Já…. (Brečí)
PYTHAGORAS: Tak to bych netvrdil. Cítím, že by se tu našlo řešení za pomoci trojúhelníků.
EINSTEIN: Pythagore, co to máš pořád s těmi trojúhelníky? Myslíš, že vše vyřeší trojúhelníky? V životě jsou problémy, na které jsou trojúhelníky krátké.

Vstupuje PAPEŽ ŘEHOŘ a ELVIS PRESLEY s RIMMEREM a KRYTONEM.

PAPEŽ ŘEHOŘ: Pánové, máme dva zajatce.
ELVIS: Má někdo hamburgera? Nejedl jsem pět minut. Děkuju mockrát.
RIMMER: Eh, mohl by mi někdo říct, co se to tu děje?
PYTHAGORAS: Co je to za lidi? To přece nejsou parafíni.
RIMMER: Parafíni!?
KRYTON: Ovšem! Celá tato planeta, tento komplex, je zábavní park s voskovými androidy. (Dívá se na mapu) Vidíte? Prehistorický svět – tady jsme se zhmotnilli. A jeho dvě stránky – Svět padouchů a Svět hrdinů.
RIMMER: Já myslel, že parafíni jsou naprogramovaní tak, aby opakovali stejnou sekvenci rutin.
KRYTON: Zřejmě přerušili své programy a teď je posedl amok.
STAN LAUREL: Víte, jsme tu úplně sami milióny let a… a…a… (Brečí)
PYTHAGORAS: Naučili jsme se přerušit své programy.
EINSTEIN: A od té doby vedeme tuhle marnou, bláznivou válku.
KRYTON: Jakou válku?
MARILYN MONROE: Dobro versus zlo, Sugare.
RIMMER: Kde je zbytek armády?
STAN LAUREL: Všichni byli zabiti a… a… a… (Brečí)
ELVIS: Naši nejlepší muži padli: John Wayne, sir Lancellot, Johanka z Arku, Nelson, Wellington, jo, baby… Doris Dayová. Ti všichni zahynuli v boji.
RIMMER: A zbyla jen pouhá hrstka intelektuálů, pacifistů a celebrit?
EINSTEIN: Není nás tady ani dvacet, hm.
PYTHAGORAS: Kdyby nás jen bylo jedenadvacet. Aspoň bychom vytvořili rovnostranný trojúhelník.
EINSTEIN: Dáš už pokoj s těmi trojúhelníky! Pořád samé trojúhelníky, já se z tebe zblázním!
RIMMER: A kdo jsou vaši nepřátelé?
PYTHAGORAS: Výkvět zla: Hitler, Napoleon, Messalina (V originále Mussolini), Caligula, Bostonský škrtič… jsou jich tucty!
STAN LAUREL: A my nemáme ani vůdce … opravdu nemáme naději… (Brečí)
RIMMER: Můj bože, Krytone, tohle je můj osud! Jsem zrozen pro tento okamžik!
KRYTON: Nejsem si jist, že Vám rozumím, pane.
RIMMER: Za tím údolím táboří armáda zloduchů, jakou lidstvo nikdy nevidělo. Jediné, co je dělí od vítězství, je tahle ubohá skupinka odbojářů, bez vůdce a strategie. A do této arény vstupuje muž; muž pro tento okamžik.
KRYTON: Kdo?
RIMMER: Já! Cos myslel, David Hasselhoff!? Pánové, dámy! Dejte nástup na inspekci v 15:00. Společně s mým pobočníkem Krytonem z vás udělám nejbojovnější, nejlépe vycvičenou armádu, která kdy… poctila bojiště. Pojď, Krytone.
STAN LAUREL: Ale já nechci bojovat, můžou mě zabít… (Brečí)

 

Vězeňská cela

LINCOLN: (Mluví k LISTEROVI a KOCOUROVI) …a od té doby vedeme svou Voskovou válku!
LISTER: A jakej má ta válka smysl?
LINCOLN: Jde jim o náš vosk, aby nás roztavili, nově naprogramovali a udělali z nás své lidi. A proto nás také tak zoufale ubývá.

Do cely vstupují dva muži.

CALIGULA: Vstávat, vy chátro!
KOCOUR: Ale kamaráde, my jen…
CALIGULA: Ticho, ty smrade! (Dá LISTEROVI facku) Nepadneš na kolena a neukloníš se v přítomnosti císaře?
KOCOUR: Kdo je ten chlap?
LISTER: Slavnej římskej císař Caligula. Spal s mámou, se ségrama a nakonec sněd´ svýho syna.
KOCOUR: Hele, něco ti poradim: všichni jsme po souloži hladoví, ale musí nám stačit pizza.
CALIGULA: (Ukáže na KOCOURA) Jsi nestydatý blázen! (Znovu však dá facku LISTEROVI)
LISTER: Nevim, kdo je ten druhej.
LINCOLN: To je Rasputin, nejvíce nenáviděný a zavrhovaný muž své éry.
CALIGULA: Ten váš stroj – jak funguje?
LISTER: Kdybych věděl, tak tady nejsem.
CALIGULA: Jak chceš! Když to nepude po dobrém… Rasputine, přines vědro slizkých žab a sundej mu kalhoty!
LISTER: Eee, má to něco společnýho s cestováním v podprostoru.
CALIGULA: Předveď nám to.
LISTER: No, jak jsem říkal, vlastně nevim.
CALIGULA: Jak je libo. Rasputine, přines neoprénový oblek v rozkroku vystřižený a vypusť ty zuřivé, divoké bestie.
LISTER: Počkejte, třeba si vzpomenu, třeba si vzpomenu! Jenom, jenom mi ho dejte.

CALIGULA: Á, myslíš, že jsem blázen?
KOCOUR: Budeme hlasovat?
CALIGULA: Ticho, ty spratku!!! (Opět pohlavkuje LISTERA místo KOCOURA)
LISTER: (Ke KOCOUROVI) Drž hubu!
CALIGULA: Budeme se ho držet všichni.

Všichni se chopí mokulu, LISTER, KOCOUR a LINCOLN si vymění pohledy.

LISTER: Teď!

Bzzzt – LISTER, KOCOUR a LINCOLN v poslední chvíli mokul pustí a zmizí pouze CALIGULA a RASPUTIN.

LISTER: A rychle pryč!

Všichni tři utíkají z cely. Když odběhnou, otevřou se dveře kovové skříně a vyběhne z nich CALIGULA a RASPUTIN.

CALIGULA: Rasputine, moc se na tebe zlobím! Stráže!

 

Pole

LISTER, KOCOUR a LINCOLN běží přes pole.

LINCOLN: Tudy! Když si pospíšíme, budeme do soumraku zpátky na velitelství.

 

Velitelství

RIMMER: To je výzva! Největší postavy vojenské historie proti mně! Jen se modlím, aby na to měli.
KRYTON: Není Váš čip normality povolený, pane? Máte vůbec představu, kdo se to tam venku řadí na inspekci?
RIMMER: Já je brzo postavím do latě! Smůla, že mě nevidí muži ze Svazu hráčů válečných her a Spolku pro rekonstrukci bitvy u Waterloo. Udusili by se střenkou své píky!

Vstupuje ELVIS PRESLEY.

ELVIS: Děkuju Vám, pane, díky.
RIMMER: Pohov, seržante Presley!
ELVIS: Vojáci čekají na inspekci, pane. Děkuju mockrát.
RIMMER: Výborně, Presley.
ELVIS: Áhh! (Udělá další své typické gesto) Až po Vás, pane…
RIMMER: Krytone, podíváme se, jak jsme na tom.

 

Venku

“Vojáci“ jsou nastoupeni v řadě. Na jejím začátku stojí EINSTEIN, PYTHAGORAS, LAUREL, PAPEŽ a MARILYN MONROE. RIMMER s přísným pohledem prochází kolem nich a zastaví se u prvního neznámého vojína.

RIMMER: Jak se jmenuješ, vojáku?
KRYTON: Jmenuje se Gándhí, pane. Mahátma Gándhí.
RIMMER: Tak mu svleč tu plínu a do uniformy s ním! Ty nemáš žádnou hrdost!?! Nechceš vyhrát tuhle válku?! Nevejrej na mě, Gándhí!!! K zemi a padesát kliků. Hned!!!

GÁNDHÍ začne klikovat.

RIMMER a KRYTON postupují dál.

KRYTON: Tereza, pane. Matka Tereza.
KRYTON: Assisi, pane. Svatý František z Assisi.
RIMMER: Odtud pocházejí jen dva druhy lidí. Kleštěnci a teplouši, ke kterému patříš?
KRYTON: Pojďte rychle dál, pane.

Přijdou před SANTA CLAUSE.

RIMMER: Co tady dělá tenhle?
KRYTON: Byl sem převelen z fiktivní sekce.

Postupují dál.

KRYTON: Dalajláma.
Další v řadě je KRÁLOVNA VIKTORIE, vedle ní jakýsi elegán s cigárkem v ruce.

KRYTON: Pan Noel Coward, pane.
NOEL COWARD: Těší mě, že Vás poznávám.
RIMMER: Sklapni!
KRYTON: Pan Jean Sartre, pane.
RIMMER: Kdo?
KRYTON: To je filozof, existencialista.
RIMMER: Víš, Sartre, existencialisty tady nemáme v lásce. A vůbec nestojíme o to, aby nám tu filozofové honili vodu v černých rolácích a blbli lidem hlavu teoriemi o bezúspěšnosti bytí a absurdnosti kosmu, rozuměls? (Ke všem) Tak. Jste ten nejhorší spolek slavných historických parafínů, na kterých musel, žel Bohu, spočinout můj zrak! Jste banda ztroskotanců a jestli máme válku vyhrát, tak z vás někdo musí udělat řádné vojáky. A ten někdo, dámy a pánové, jsem já!!! Začni Krytone.

Odchází.
RIMMER: (Ke GÁNDHÍMU) Já tě vidím, Gándhí.

 

Bahnitá cesta

Arnieho armáda kluše v úhledném útvaru po rozbahněné cestě a zpívá.

ELVIS: My jsme parta drsňáků!
OSTATNÍ: Arnieho sbor mazáků.
ELVIS: Zabíjení je náš hit!
OSTATNÍ: Náš cíl život položit!

VŠICHNI: Hej, hou, hej, há, hů, hej, há, hej, há, hů!
ELVIS: Arnieho sbor mazáků! Hej, hej!!!!!!! (Všichni se zastaví a ELVIS provede další své typické gesto)

 

Velitelství

RIMMER je v generálské uniformě a má na hlavě helmu.

KRYTON: Dáváte jim příliš do těla, pane.
RIMMER: To je moje práce dávat jim do těla!
KRYTON: Tři už se roztekli vyčerpáním.
RIMMER: Možná jsem trochu tvrdý, ale je to pro jejich dobro.
KRYTON: Chcete je zabít pro jejich dobro?
RIMMER: Až budou na bojišti, myslíš, že je nepřítel nebude chtít zabít?
KRYTON: Nebude muset – zahubíte je všechny sám.
RIMMER: Já vím, co dělám, Krytone. Zaútočíme zítra – pod rouškou denního světla.
KRYTON: Denního světla?
RIMMER: To je to poslední, co by čekali – útok za dne přes minové pole.
KRYTON: Přes jaké pole?
RIMMER: Samozřejmě, já budu všechno řídit odtud. A teď strategie…

PRESLEY přivádí LISTERA a KOCOURA.

ELVIS: Děkuji Vám, pane. Říkají, že Vás znají. Děkuju Vám moc.
RIMMER: Listy, vítej na velitelství!
LISTER: Rimmere, co se to tady děje? Neni to Mahátma Gándhí tam venku? Jak to, že cvičí boj zblízka s jeptiškou?
RIMMER: To není jeptiška, Listy. To je podplukovník Matka Tereza. Teď je z ní voják.
KOCOUR: Co děláš, ty cvoku?
RIMMER: Chci vyhrát tuhle válku, toť vše, ty pako. Netušili byste, jaký to byl spolek povalečů a pseudoliberálů, než jsem jim vtloukl do hlavy kapku bojového ducha a krvelačnosti.
LISTER: Ty ses zmocnil několika světců a pacifistů a chceš z nich udělat tucet špinavců?
RIMMER: Tohle není jen moje zásluha, víš? Bez Krytona bych to nikdy nedokázal.
KRYTON: Eh, nezlobte se, ale jsem naprogramovaný, abych plnil i bláznivé a zvrácené příkazy.
LISTER: Rimmere, dyť ty lidi vybiješ, to nejsou vojáci!
KOCOUR: (Šeptá LISTEROVI) Hráblo mu.

LISTER: Jo.
KRYTON: Při vší úctě, má pravdu. Žádám Vás, zvažte to.
RIMMER: Jsou to jen parafíni.
LISTER: Přece přerušili svý programy. Jsou schopný samostatně myslet! To z nich dělá lidi! Jsou to prostě normální lidi – já ti to nedovolim.
RIMMER: Cos říkal?
LISTER: Slyšel jsi mě! Když tys je ukecal, tak já jim to zase rozmluvim.
RIMMER: Ahá! Seržante Presley?
ELVIS: Děkuju mnohokrát.
RIMMER: Strč tyto pány za mříže do odvolání. Když se budou vzpírat, zastřel je.
ELVIS: Ruce k nebi, hoši! Ukažte, jak se potíte.
RIMMER: Pojď, Krytone!
KRYTON: (K LISTEROVI s KOCOUREM) Ea, chová se divně už od té doby, co jsme tu přistáli. Asi mu přeskočilo z toho, jak jste cucal holosrdíčko.
LISTER: Udělám mu něco mnohem horšího, až se vodsaď dostanem.
RIMMER: (Hlas) Krytoneeeeeeee!
ELVIS: Děkuju srdečně! (Dá LISTEROVI kolem krku svůj šátek) Byli jste ohromní zajatci, vážně.

 

Minové pole

Arnieho armáda je rozptýlena před bojištěm. RIMMER projíždí kolem na motocyklu.

RIMMER: No… nevím jak nepřítele, ale mě byste opravdu vyděsili k smrti! Tak to rozjedeme, přátelé.
ELVIS: Četo! Vpřed!

Arnieho armáda vyběhne do bitevního (minového) pole a ocitá se pod křížovou palbou. Slyšíme bojové výkřiky jako „Na ně!“ „Dopředu!“ a  „Smrt nepříteli!“.

RIMMER: Krytone, víš co máš udělat.

KRYTON přikývne a cosi šeptá KRÁLOVNĚ VIKTORII.

RIMMER: Jedem, Holly.

HOLLY se promítne v reflektoru motorky.

HOLLY: Rozkaz veliteli.

Za prudké palby GÁNDHÍ se slovy „Počkejte na mě!“ vběhne na nášlapnou minu a exploduje. Zůstane po něm jen pár kouřících bot. Podplukovník MATKA TEREZA s křikem vyráží do boje, ale také vběhne na minu a exploduje. DALAJLÁMA taktéž exploduje a k zemi se snese jen jeho šerpa. JEAN-PAUL SARTER je střelen do hrudi. SVATÝ FRANTIŠEK Z ASSISI nápodobně, NOEL COWARD je zasažen do nohy se slovy „Á, zásah!“. Ze všech ran vytéká bílý vosk. Vidíme jak jsou postupně všichni z Arnieho armády zastřeleni nebo vybuchnou.

 

Velitelství nepřátel

U oken stojí HITLER, GÖRING a GOEBBELS, několik členů Ku-klux-klanu v kápích a další padouši. Všichni stojí zády ke dveřím a střílí z oken.

HITLER: Nedejte se! No tak střílejte! Nešetřte je! Do nich!

Do místnosti vejde KRÁLOVNA VIKTORIE se samopalem a  všechny padouchy postřílí. Zasažený HITLER však stačí VIKTORII též zastřelit. Všichni umírají a z úst jim vytéká proužek bílého vosku. Chvilku po té vstoupí KRYTON, rozhlíží se a zapne vysílačku.

KRYTON: Železný vévodo, ohlaste se. Tady… obětovaný pěšák. Ohlaste se, prosím.
RIMMER: (Hlas z vysílačky) Krytone – jak to jde?
KRYTON: Jsem v budově Třetí říše. Odpor minimální – přesně, jak jste to naplánoval. Klamný útok odvedl jejich pozornost.
RIMMER: Dobře, teď najdi kotelnu a vypni termostat. Všichni se roztečou, jakmile teplota vyleze nad sto stupňů.
KRYTON: Už tam jdu, pane.

 

Velitelství

LISTER a KOCOUR sedí se spoutanýma rukama, vchází RIMMER a KRYTON.

RIMMER: Vítězství, pánové! Fašisty jsme rozdrtili!
KRYTON: Mohu je už rozvázat, pane?
RIMMER: Radujte se z vítězství! Z vítězství ve Voskovém světě! To je den VV!
LISTER: Vzal jsi je útokem? Všechnys je pobil?
RIMMER: Do posledního!
KRYTON: Ano, všichni se roztavili.
LISTER: A co Arnieho armáda?
KOCOUR: No, kolik se jich vrátilo?
RIMMER: Ve válce jsou vždycky ztráty, pánové. Jinak by nešlo o válku, ale jen o ostřejší při se šťouchanci a strkanci.
LISTER: A kolik jich přežilo?
RIMMER: Zatím jsme neměli čas spočítat ztráty přesně, ale podle hrubého odhadu, jež se změní, až dostaneme preciznější údaje, zřejmě žádný z nich.
LISTER: Ty jsi vyhladil celou populaci týhle planety?
RIMMER: V tvém podání to vyznívá tak nepříznivě. Nechápeš? Ta šílená hrozba, která sužovala tento svět je minulostí!
LISTER: Ne, neni kamaráde. Ty seš tady furt.
RIMMER: Já jim přinesl mír. Mír, svobodu a demokracii!
LISTER: Jo, Rimmere, jasně, máš pravdu. Ty mrtvoly roztroušený po bojišti jsou celý šťastný. Celý šťastný, že šly do věčnejch lovišť pod praporem míru a můžou si vesele tlít ve svobodný zemi. Ty magore!
RIMMER: Některým lidem se člověk nezavděčí.
KRYTON: No, aspoň se nám zase vrátil náš mokul.
LISTER: Nemáme proč tu zůstávat. Vrátíme se.
RIMMER: Neměli bychom zajít na bojiště a vyhřívat se na slunci slávy?
LISTER: Holly, dej mi holosrdíčko.

RIMMEROVO holosrdce teď drží LISTER.

LISTER: Nashle, Rimmere!

LISTER dává holosrdce do úst a hlasitě ho polyká.

KRYTON: Pane! Co vás to jen napadlo?
LISTER: Neboj se, za pár dnů vyjde ven. Až projde tim peklem, co nám připravil. Nedal, nedal by si někdo kuře vindaloo?

 

KONEC.

 

Závěrečnou píseň zpívá Clayton Mark (Elvis)

Hráli:

Rimmer                               Chris Barrie                             Kamil Halbich

Lister                                  Craig Charles                           Martin Sobotka

Kocour                               Danny John-Jules                     Miroslav Vladyka

Holly                                   Hattie Hayridge                        Veronika Žilková

Kryton                                Robert Llewellyn                      Zdeněk Dušek

Elvis                                    Clayton Mark                          Karel Zich
Hitler                                  Kenneth Hadley                       Bohumil Švarc
Einstein                               Martin Friend                           Milan Slepička
Pythagoras                          Stephen Tiller                           Josef Vrána
Lincoln                                Jack Klaff                                Jaroslav Vlach
Caligula                               Tony Hawks                            Zdeněk Hruška
Papež Řehoř                       Michael Burrell
Stan Laurel                         Forbes Masson
Noel Coward                      Roger Blake
Marilyn Monroe                  Pauline Bailey

 

Námět:                                    Rob Grant & Doug Naylor

Scénář:                                    Rob Grant

Doug Naylor

Hudba:                                    Howard Goodall

Casting:                                   Jane Davies

Produkční poradce:                 Joanna Birkinshaw

Grafický design:                       Paul D`Auria

Produkční tým:                        Celia Bargh

Mairead Curtin

Kamera:                                  Rocket

Střih:                                       Simon Sanders

Vizuální efekty:                        Mike Spencer

Rekvizity:                                 Don Cave

Peter Blackall

Videoeditor:                            Graham Hutchings

Podílový manažer:                    Kerry Waddell

Asistentka produkce:               Christine Moses

Kostýmy:                                 Howard Burden

Vizuální efekty:                        Peter Wragg

Zvuk:                                       Keith Mayes

Osvětlení:                                John Pomphrey

Designér:                                 Mel Bibby

Produkční manažer:                 Julian Scott

Přidružená produkce:               Candida Julian-Jones

Produkce:                                Rob Grant

Doug Naylor

Produkce & režie:                    Ed Bye

 

Překlad:                                   Helena Rejžková

Dialogy:                                   Eva Štorková

Dramaturgie:                            Jarmila Hampacherová

Zvuk:                                       Zdeněk Hrubý

Střihová spolupráce:                Ivana Kratochvílová

Hudební spolupráce:                Josef Hoffman

Asistentka režie:                       Jana Eliášová

Výroba:                                   Otakar Svoboda

Režie:                                      Janoš Vaculík

Vyrobila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského

 

Vyrobila Grant & Naylor Production pro BBC North

© BBC TV 1991 – Česká televize 1999

 

Autor přepisu: Tomáš Kučera (Kohy) + Kateřina Sýkorová (Kačka) + Jiří Charvát (Rimmer)

E-mail: kohy@cervenytrpaslik.cz + kacka.syk@seznam.cz + charvat.jirka@gmail.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *